Od 23. řijna 1956 byla Budapešť jakož celé Maďarsko na nohou, země ožila nepokoji, které vyústily v protisovětské povstání (viz box na konci textu).
U příležitosti výročí odporu proti nadvládě Kremlu vystoupil premiér země Viktor Orbán, jenž nebezpečí pro Maďary poněkud "aktualizoval". "Zatímco v minulém století nás sužovala impéria v čele se Sovětským svazem, současná impéria vznikají ve stínu globalizace," upozornil premiér.
George Soros
Maďarský rodák a americký multimiliardář židovského původu, podporuje i rozvoj demokracie v bývalých sovětských satelitech.
"Tyto říše nemají jasné hranice, ale síť médií a desítky tisíc placených pracovníků," dodal a navázal: "Zatímco komunisté se snažili udělat z Maďarů homo sovieticus, silám globalizace jde o homo brusselicus“.
Podle Orbána je nyní na spadnutí obrat podobný tomu, jaký po pádu komunismu v roce 1989 zajistil svobodu. „Chceme bezpečnou, spravedlivou, občanskou, křesťanskou a svobodnou Evropu,“ prohlásil muž, podle nějž jsou za invazí "milionu migrantů", kteří mají Evropu nevratně "promísit", temné síly v čele miliardářem a filantropem Georgem Sorosem.
Momentálně v Maďarsku probíhá dotazníková kampaň, v níž mají občané odpovědět na otázky ohledně údajného Sorosova plánu zaplavit Evropu uprchlíky z Asie a Afriky, aby zničili „křesťanskou a národní identitu“ evropských národů.
Maďarské povstání
Třiadvacátého října 1956 se v Budapešti konala původně pokojná demonstrace téměř 200 tisíc lidí jako výraz solidarity s Polskem, kde došlo v Poznani ke krvavému potlačení dělnické revolty. Události se vymkly Moskvě kontrole; 1. listopadu vyhlásilo Maďarsko neutralitu a vystoupení z Varšavské smlouvy. Za rozbřesku 4. listopadu začala ofenzíva proti hlavnímu městu. Houževnaté boje Maďarů trvaly až do 10. či 11. listopadu. Hlavní postava povstání premiér Imre Nagy byl později popraven, do čela země byla dosazena prokremelská vláda v čele s Jánosem Kádárem (ten zemi vládl až do roku 1988).