Červen 2019 byl po celém světě nejteplejším červnem v historii. Toto prvenství přebral po tom z roku 2016. Dosažení rekordu lze vysvětlit především zvláště výjimečnými vedry v Evropě, která byla vystavena teplotám v průměru o dva stupně Celsia vyšším, než je normální, uvádí údaje evropského programu Copernicus, který se zabývá klimatickou změnou. Jižní Amerika podle amerického Národního úřadu pro oceány a ovzduší (NOAA) rovněž prožila svůj nejteplejší červen.

Lidé na náměstí Trocadero v Paříži během vlny veder, která zasáhla Francii
Paříž bojuje s oteplováním. Zachrání ji vysazování stromů?

Evropu zasáhly dvě vlny veder za méně než měsíc. První z nich přišla velice brzy, už koncem června, druhá, velice intenzivní, pak v červenci. Při první z nich Francie překonala svůj absolutní teplotní rekord. Ve Vérargues na jihu země naměřili 28. června 46 stupňů Celsia. Dosavadní rekord byl 44,1 stupňů z roku 2003.

Během druhé vlny, která právě končí, zůstaly teploty pod touto laťkou, ale hranice 40 stupňů, která byla ve Francii překročena za posledních 50 let pouze ve výjimečných případech, byla překonána v řadě měst včetně Paříže, jež zlomila svůj rekord (42,6 stupňů Celsia oproti 40,4 v roce 1947).

Absolutní rekordy

Několik dalších evropských zemí překonalo tento týden svůj absolutní rekord, v některých případech i několikrát, například Německo (42,6 stupňů celsia), Belgie (41,8), a Nizozemsko (40,4). "Od roku 2015 jsme svědky extrémních vln veder, které se objevují každý rok, ať už v jižní nebo severní Evropě," tvrdí Robert Vautard, klimatolog z laboratoře klimatických věd a životního prostředí.

Lidé se koupou v moři během veder v Hamburku
Horké počasí v Evropě trvá. V Británii zřejmě padl absolutní teplotní rekord

Vautard a jeho kolegové z vědecké skupiny World Weather Attribution na začátku července uvedli, že oteplování klimatu učinilo červnová vedra ve Francii nejméně pětkrát pravděpodobnějšími, než kdyby lidé klima nepozměnili. V příštích dnech se mají zaměřit na horka, která právě končí.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se v prvním pololetí roku 2019 silná vedra vyskytla také v Austrálii, Indii, Pákistánu a v některých oblastech Blízkého východu. WMO předpovídá další podobné úkazy v průběhu léta na severní polokouli.

Nejteplejší čtyři roky

V půlce července dosáhla rtuť teploměrů hodnoty 21 stupňů Celsia v Alertu, nejsevernějším obydleném místě planety, vzdáleném necelých 900 kilometrů od severního pólu. Byl tím ustanoven absolutní teplotní rekord pro tuto stanici. Předchozí rekord (20 stupňů) pochází z července roku 1956, nicméně od roku 2012 zaznamenali několik dní, kdy se teplota na této stanici u pobřeží Atlantického oceánu pohybovala mezi 19 a 20 stupni Celsia.

V Antarktidě tají miliardy tun ledu a ledovce následně putují v moři kolem jižní polokoule.
Nynější oteplování nemá v posledních 2000 letech obdoby, tvrdí vědci

Poslední čtyři roky byly podle OSN nejteplejšími od dob, kdy se provádí měření. Rok 2018 patří na čtvrtou příčku s průměrnou teplotou na povrchu Země kolem jednoho stupně vyšší, než v období před průmyslovou revolucí.

Rok 2016, kdy byla tato hodnota 1,2 stupně, a jenž byl poznamenán vlivem silného jevu el Niňo, je doposud nejteplejším rokem, před léty 2015 a 2017. Podle NOAA bylo v roce 2019 období od ledna do června druhé nejteplejší v historii měření, stejně teplé jako odpovídající období v roce 2017 a teplejší než stejné období v roce 2016.

"WMO odhaduje, že rok 2019 zřejmě bude mezi pěti nejteplejšími roky a že období 2015-2019 bude úsekem pěti nejteplejších po sobě jdoucích let, jaké jsme kdy zaznamenali," uvedl ve vyjádření Johannes Cullmann, ředitel oddělení klimatu a vody v této organizaci.

Lidé se v horkém letním počasí osvěžují ve fontáně v pařížském Louvre.
Evropu ovládla vlna veder. Rekordy padaly i v Česku