„Pokud ukážu slabost, pokud ustoupím, mohu být zraněn, mohu být zabit. Jestli chci zůstat na této zemi, musím se udržet, protože jakmile projevím slabost, využijí ji a vezmou si mě. Ukousnou mi hlavu, roztrhají mě na kousky, bude po mně. Ale zatím vytrvám. Vytrvám,“ říká Timothy Treadwell, známý jako Grizzly Man, na jedné z nahrávek, kdy se sám natáčel ve volné americké divočině v nebezpečné blízkosti medvědů grizzly.

Z pořízených nahrávek sestříhal po Treadwellově smrti režisér Werner Herzog dokumentární snímek Grizzly Man.

Upozorňujeme, že nahrávka naní pro slabé povahy:

Zdroj: Youtube

Ve filmu je dochovaná i zvuková stopa okamžiku, kdy se Treadwellovi – a také jeho partnerce – stal koníček opravdu osudným. Navzdory jisté zkušenosti, kterou při svém pohybu mezi těmito velkými šelmami získal, totiž mladík žádný velký expert na medvědí chování nebyl. A nakonec hrubě podcenil situaci, do níž se s družkou vydal.

Trochu pábitel, trochu závislák

Timothy Treadwell se narodil 29. dubna 1957 v Mineole ve státě New York jako Timothy Dexter, jedno z pěti dětí Vala Dextera a jeho ženy Carol Ann Dexterové, rozené Bartellové. Od mládí ho bavil zejména sport a zvířata: byl potápěčskou hvězdou ve školním plaveckém týmu a jako domácího mazlíčka choval divokou veverku.

Grizzly Man Timothy Treadwell. Jeho vášeň pro medvědy se mu stala nakonec osudnouGrizzly Man Timothy Treadwell. Jeho vášeň pro medvědy se mu stala nakonec osudnouZdroj: Wikimedia Commons, nndb.com, fair use

Od mládí se ale u něj rozvíjel také výrazný sklon k sebeprezentaci a ke stylizaci sama sebe do různých vymyšlených příběhů, které předkládal ostatním jako skutečnost. Když se dostal na vysokou, prohlašoval, že je sirotkem z Británie, nebo, při jiné příležitosti, že pochází z Austrálie. V roce 1987 se z Dextera nechal oficiálně přejmenovat na Treadwella, přičemž se inspiroval jménem jednoho matčina příbuzného.

Nějakou dobu se pokoušel prosadit se jako herec, a když mu to nevyšlo, začal pít. Od alkoholu pak byl už jenom krok k drogám, včetně heroinu. Koncem 80. let minulého století tak jeho životní pouť už nabírala katastrofální směr, tehdy se mu ale ještě podařilo přehodit výhybku.

Zásluhu na tom měl jeden z jeho přátel, který věděl o Timothyho někdejší dětské vášni pro zvířata a nyní ho přesvědčil, ať se s ním vydá na Aljašku studovat medvědy. Dost možná si říkal, že adrenalin, který se člověku vyplaví do žil v okamžiku setkání s velkou a nebezpečnou šelmou, bude dostatečnou náhražkou za „chemické vzrušení“, jaké člověku poskytují drogy.

Nápad zafungoval a Treadwella si pobyt ve volné přírodě na dohled od obrovitých medvědů grizzly opravdu získal. Ve své autobiografii později napsal, že po svém prvním setkání s divokým medvědem okamžitě věděl, že našel své životní poslání a že od nynějška bude jeho osud propleten s osudy medvědů. 

Medvěd grizzly. Ilustrační snímek
Hrůzná noc medvědů grizzly: Smrtící útoky v Montaně navždy změnily národní park

„Timothy si s medvědy při svých návštěvách v jejich teritoriích rád povídal, hrál si s nimi a dokonce se jich dotýkal – a věřil, že je jedním z nich a že jsou prostě nepochopeni. Je těžké sledovat jeho videa z míst, kde se cítil nejvíce doma a kde si byl jist, že je v bezpečí. Díky svému vždy vzrušenému chování, legračně vyhlížejícímu účesu, otrhanému oblečení a levným slunečním brýlím vypadal tak mladě, tak dětsky a tak nevinně – až byste téměř zapomněli, jaký živel to byl,“ napsal o něm jeden z jeho přátel.

Třináct bláhových let mezi medvědy

Po příchodu na Aljašku začal Treadwell po 13 let rok co rok kempovat každé léto v národním parku Katmai poblíž jižního aljašského pobřeží, což je oblast známá opravdu vysokou populací medvědů grizzly. Začátkem léta se zdržoval vždy na Big Green, tedy na velké travnaté pláni v zátoce Hallo, a později se přesouval ještě více na jih do zátoky Kaflia, což byla pro změnu hustě křovinatá oblast.

Travnatá pláň byla vhodná pro pozorování medvědů zdálky, protože tráva na ní rostla nízká a začátkem léta tam byla daleká dohlednost. Treadwell nazval toto místo medvědí svatyní (Grizzly Sanctuary), protože grizzlyové tu rádi odpočívali a loudali se podél pobřeží.

Zátoka Kaflia byla mnohem zarostlejší, hustě porostlá lesy i křovinami, takže ji pojmenoval jako medvědí bludiště (Grizzly Maze). Byla totiž úplně protkána křižujícími se medvědími stezkami, v jejichž blízkosti bylo možné se schovat. Alespoň tehdy, pokud foukal správný vítr, aby šelma necítila lidský pach.

Legendární střetnutí trappera Hugha Glasse s rozzuřenou medvědicí ztvárněné dobovým novinovým kreslířem
Příběh skutečného Revenanta: Medvědice ho málem zabila, mnohé ale bylo jinak

S ubíhajícími léty, během nichž se nic nestalo, přesvědčil Treadwell sama sebe, že se stal odborníkem na medvědí chování, a odvažoval se k nim s kamerou pořád blíž. I když ve svých videích opakovaně zdůrazňoval, že je tak blízko, že ho medvědi mohou roztrhat, zřejmě věřil, že se to nemůže stát.

„Strážci i správci parku ho opakovaně varovali, že jeho vztah s medvědy musí nevyhnutelně skončit tragicky. V roce 1998 dostal předvolání k soudu za nošení jídla do stanu, což je nejznámější chyba, kterou můžete medvěda přilákat, i za několik dalších přestupků a nelegálních kempingových praktik. Kvůli jeho neschopnosti dodržovat pravidla chování v národních pracích dokonce zavedli pravdilo nové, pojmenované jako Treadwellovo, podle nějž musí všichni táborníci každých pět dní přesunout svůj tábor alespoň o dva kilometry, aby si medvědi příliš nenavykli na lidi,“ uvádí o zdánlivě roztomilém, ale ve skutečnosti hloupě riskujícím hazardérovi web Allthatisinteresting.

Navzdory všem varováním ale nadšenec nadále tábořil v těsném sousedství medvědů a snažil se s nimi o co nejtěsnější kontakt. Jenže zkušení strážci parku měli pravdu: jeho chování nemohlo nakonec vést k ničemu jinému než ke katastrofě.

Ve špatný čas na špatném místě

K osudnému setkání nakonec došlo začátkem října 2003. Treadwell vzal koncem léta toho roku s sebou na cestu do medvědího bludiště v Katmai svou přítelkyni Amie Huguenardovou. V těsné blízkosti medvědí stezky pak postavil stan a úplně navzdory všem pravidlům tam táboření protáhl až do příchodu podzimu, protože čekal, až se objeví jeho oblíbená medvědice. A to přesto, že musel nebo přinejmenším měl vědět, že medvědi si začínají dělat tukové zásoby na zimu a že jsou doslova posedlí tím zajistit si dostatek potravy.

Ještě 5. října se Treadwell s Huguenardovou ohlásili přes satelitní telefon jednomu ze svých kolegů v Malibu. O den později už byli oba mrtví, roztrhaní velkým medvědím samcem. Našel je Willy Fulton, pilot hydroplánu, který pro ně právě toho dne přiletěl. Oba byli zabiti jen pár hodin předtím, než se měli konečně vydat na cestu domů.

„Jakmile Willy přistál v národním parku, okamžitě věděl, co se stalo. Za normálních okolností by našel pár čekající na břehu zátoky na vyzvednutí, ale tentokrát ho tam místo nich čekalo jen děsivé ticho a ten vůbec nejzlomyslněji vypadající medvěd, který stál na hromadě lidských pozůstatků. Ve zhruba metr vysoké hromadě trávy, bláta a větviček rozeznal strážce lidské prsty a paži. Stan obou partnerů ležel zhroucený a roztrhaný vedle jejich večerního občerstvení, které zůstalo neotevřené,“ popsal okolnosti děsivého nálezu britský list Mirror.

Medvěd grizzly.
Přežili útok žraloka, pumy i medvěda. Z detailních vyprávění lidí mrazí

Po přivolání úřadů, vyzvednutí pozůstatků zčásti sežraných těl a prohlídce stanu se pak našel ještě jeden děsivý dokument toho, co se onu noc v medvědí zátoce odehrálo: Treadwellova kamera, která byla v okamžiku medvědího útoku zapnutá. Na objektivu sice zůstala krytka, takže obraz chyběl, ale zvukový záznam byl více než výmluvný. Spolu s nalezenými pozůstatky (mimo jiné fragmentem Treadwellovy lebky s kouskem páteře, svědčícím o tom, že mu medvěd ukousl a rozdrtil hlavu) se podařilo celý horor zrekonstruovat.

Nahrávka začínala vyděšeným Amiiným hlasem dotazujícím se, zda je medvěd ještě pořád venku. Kromě zlověstného medvědího mručení jí odpověděl i hrůzný Treadwellův řev: „Vypadni odsud. Tady mě zabíjejí!“ Dál byl slyšet zvuk rozepínání stanového zipu, protože Amie se rozhodla přítele uposlechnout a dát se na útěk. Následně se ozval její hlas, když zoufale vykřikla na Treadwella, aby hrál mrtvého. Na chvilku se zdálo, že její křik pomohl, protože medvěd dobrodruha na chvíli pustil. Ale ve chvíli, kdy se Amie vydala příteli na pomoc, se vrátil, sevřel Treadwellovi čelisti kolem hlavy a táhl ho do porostu.

Medvěd grizzly.
Co dělat, když potkáte medvěda? Každý krok je zásadní

Treadwell ještě stačil vykřiknout na Amie, aby medvěda něčím praštila, a ona na něj, aby se bránil. Pak se zřejmě pokusila odehnat medvěda pánví, ale neúspěšně. Záznam končí sérií mrazivých výkřiků, které mladá žena už křičela v nejvyšší panice. 

Smrt Treadwella a jeho přítelkyně byla vůbec prvním případem v 85leté historii národního parku Katmai, kdy nějaký medvěd zabil člověka. Strážci později zastřelili velkého medvědího samce, označeného jako Medvěd 141, v jehož žaludku pitva odhalila nestrávené části lidského těla, konkrétně prsty a končetiny. Kromě tohoto samce byl zabit ještě jeden mladší, který na strážce zaútočil.