Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Grónsku volí parlament. Většina stran žádá odtržení od Dánska

Grónsko není pouze největší ostrov na světě, ale současně je jednou z nejmenších světových demokracií s pouhými 56 tisíci obyvateli a 40 tisíci oprávněnými voliči, kteří právě rozhodují o obsazení 31 míst v parlamentu. Tamní politice dlouhodobě dominuje snaha o úplné osamostatnění. Grónsko je totiž integrální součástí Dánského království, od roku 2009 má ale širokou autonomii. 

24.4.2018 1
SDÍLEJ:

Předvolební plakáty v hlavním městě Grónska NuukFoto: ČTK/AP/Christian Klindt Soelbeck

Podle průzkumů by mohla obhájit svou pozici sociálnědemokratická Pokroková strana (Siumut), která zvítězila v předchozích volbách v roce 2013, když získala více třetinu hlasů. Současný premiér a volební lídr strany Kim Kielsen se přitom dostal do funkce poté, co byla jeho předchůdkyně Aleqa Hammondová v září 2014 donucena odstoupit kvůli zneužívání veřejných financí za hotely a letenky.

Prakticky shodné šance na vítězství jako Pokroková strana má i jeho současný koaliční partner levicové Inuitské společenství v čele se Sarou Olsvigovou. Nejpravděpodobnějším scénářem tak je, že obě strany budou pokračovat ve spolupráci i v příštím volebním období, případně přizvou do koalice třetí největší grónskou stranu Demokraterne. 

Většina pro nezávislost 

Pro naprostou většinu obyvatel rozsáhlého ostrova mezi severním Atlantikem a Severním ledovým oceánem, který je z většiny pokrytý ledem, je budoucí nezávislost naprosto klíčovou otázkou. Ze sedmi místních politických stran, které usilují o přízeň asi 40 tisíc voličů, ji má ve svém programu šest. To, na čem se již strany nemohou shodnout, je to, jak rychle a za jakou cenu by mělo osamostatnění proběhnout.  

Partii Naleraq, čtvrtá největší politická strana na ostrově, by chtěla již příště rok uspořádat všelidové referendum, ve kterém by se obyvatelé vyjádřili, zda si samostatnost skutečně přejí. Konečné rozhodnutí by pak mělo symbolicky padnout v roce 2021, kdy uplyne 300 let od příchodu dánsko-norského luteránského misionáře Hanse Egedeho, který zde nejen šířil křesťanství, ale také zde po téměř 300 letech od zániku poslední norské osady obnovil dánsko-norský vliv.  

Odtržení by zruinovalo ekonomiku

Ostatní politické strany jsou ve svých plánech opatrnější a opatrně počítají s horizontem v řádu desítek let. Před definitivním oddělením chtějí nejprve posílit křehkou místní ekonomiku. 

Grónsko stále ještě ročně přijímá dotace ve výši přibližně 3,6 miliardy dánských korun (12,3 miliardy korun) od svých bývalých koloniálních pánů. Dánská ústava sice uznává právo ostrova rozhodnout o své vlastní nezávislosti. V případě, že by se stala nezávislou zemí, ztratí potřebné dotace, které v současnosti tvoří 60 procent ročního rozpočtu Grónska. 

S hrubým domácím produktem ve výši 2,2 miliardy dolarů (45,7 miliardy korun) v roce 2015, by na tom bylo Grónsko jen o něco málo lépe než San Marino, které má nejnižší HDP v Evropě. Pro srovnání sousední Island měl v roce 2015 hrubý domácí produkt 16,8 miliardy dolarů (348,4 miliardy korun), Dánsko 301,3 miliardy dolarů (6,2 bilionu korun) a Česká republika 185,2 miliardy dolarů (3,8 bilionu korun).

Těžištěm grónské ekonomiky je v současnosti stále ještě rybářství. Dohoda s Evropskou unií sice umožňuje lovit rybářům z členských zemí v grónských vodách až do roku 2020. Rostoucí poptávka ze strany asijských zákazníků by však mohla i pro samotné Grónsko znamenat nárůst exportu a tím i zisků. 

Dalším potencionálním zdrojem příjmů je pak rychle se rozvíjející turismus. Grónsko se přitom může inspirovat islandským cestovním ruchem. Poté, co sousední ostrov zkrachoval během finanční krize, podařilo se mu vymanit z finanční katastrofy mimo jiné díky novému trendu v cestovním ruchu, který klade důraz na poznávání panenské přírody. 

Oteplování přinese bohatství 

Největší bohatství Grónska se však neskrývá v čisté přírodě, ale pod povrchem ostrova. Postupující globální oteplování se již v Arktidě naplno negativně projevuje zejména táním ledovců. Současně se však zpřístupňují bohatých ložisek nerostných surovin od ropy, přes uran až po vzácné zeminy. 

Grónsko získalo kontrolu na svým nerostným bohatstvím spolu se širokou autonomií v roce 2009, ale kvůli mimořádně drsným klimatickým podmínkám, chybějící infrastruktuře, pomalé byrokracii, nízké ceně komodit na světových trzích a přísným opatřením na ochranu přírody se zatím nepodařilo velkolepé sliby čínských investorů, velkých ropných společností a britských, kanadských a australských důlních společností naplnit. V současnosti je tak v provozu jediný důl, kde od loňska těží norská společnost LNS Group rubíny.

Nyní Grónsko doufá, že rostoucí ceny komodit na světových trzích pomohou zvýšit atraktivitu zahraničních investic a dají potřebný impuls pro znovu rozběhnutí důlních programů. Záležet přitom bude i na výsledku právě probíhajících voleb.

Autor: Pavel Škopek

Místo události:
24.4.2018 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

SERVIS


DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Migranti na trase přes moře, ilustrační foto

Přes dvě desítky běženců vylovili po 35 dnech na moři brazilští rybáři

Premiér Andrej Babiš podal prezidentovi Miloši Zemanovi 24. ledna demisi vlády. Zároveň ale získal pověření k vyjednávání o vládě nové.
14 5

Poche ve vládě? Babiš chce shodu se Zemanem. Ten jej však odmítá

Šlechtična versus štokr a prohra siláka s malotraktorem: zhlédněte videa víkendu

Podívejte se na krátký sestřih toho nejzajímavějšího, co zaznamenali redaktoři Deníku o víkendu 19. až 20. května 2018.

Nejmenší dům v Praze měří 2,25 metru. Dříve fungoval jako nevěstinec

Nevěstinec pár kroků od Anežského kláštera. V nejmenším domě metropole, který měří na šířku pouhých 2,25 metru, se asi 40 let provozovalo nejstarší řemeslo vůbec. Slouží nyní památkově chráněná stavba stále nekalým účelům?

Papež jmenuje v červnu 14 nových kardinálů, zejména z mimoevropských zemí

Papež František v neděli oznámil, že v červnu jmenuje čtrnáct nových kardinálů. Namísto velkých italských měst, jejichž církevní hodnostáři v minulosti tradičně dostávali tento titul, však upnul svou pozornost spíš k mimoevropským zemím. Budoucí kardinálové tak pocházejí například z Iráku, Pákistánu, Madagaskaru a Japonska. Český zástupce mezi nimi není. 

Příběh dobrovolnice: Hokejistka, která se starala o hráče

/OD ZVLÁŠTNÍHO ZPRAVODAJE DENÍKU/ Musí být vždy připravení. S úsměvem plní všemožné úkoly. Bez nich by se hokejový šampionát proměnil zřejmě v jeden velký chaos. Řeč je o dobrovolnících. I letos se jich sešla v Dánsku spousta včetně velkého počtu Čechů. 

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT