Usazeniny těžkých kovů v grónském ledovci jasně prokázaly, jak mocně znečišťovala Evropa a Severní Amerika v době průmyslové revoluce a masového spalování uhlí prostředí v oblastech za polárním kruhem.

Podle nejnovějších průzkumů se situace výrazně zlepšila od sedmdesátých let, kdy se projevily snahy o omezení zplodin a uhlí se začalo spalovat mnohem méně. Uhelné zplodiny však zůstávají nadále hrozbou pro ekosystémy i zdraví obyvatel.

Vědci z Institutu pouštního výzkumu (DRI) v nevadském Renu provedli detailní měření usazenin toxických kovů ve vrstvách v grónském ledu, jež reprezentují období od roku 1772 až do roku 2003.

Ve vrstvách ledu z počátku minulého století objevili velké množství thalia, kadmia a olova i jiných prvků, které jasně svědčí o tom, v jak velkém množství se zde uhelné zplodiny na konci 19. století usazovaly.

Výzkum odhalil, že znečistění na jihu Grónska bylo před sto lety desetkrát vyšší než v předindustriální éře a dvakrát až třikrát vyšší než v posledních desetiletích.

Těžké kovy z uhlí stále hrozbou

„Ekonomiky Severní Ameriky a Evropy byly až do nástupu čistších a účinnějších technologií spalování uhlí a přechodu k hospodářství založenému na ropě a plynu, na uhlí závislé,“ vysvětlil příčiny tehdejších vysokých úrovní nebezpečných emisí šéf výzkumu Joseph McConnell.

Velká hospodářská krize z konce 30. let se do ledu zapsala poklesem usazenin toxických kovů, avšak s návratem prosperity se jejich množství opět zvýšilo. Evropa a Severní Amerika již přijaly opatření na ochranu ovzduší, asijská hospodářství závislá na spalování uhlí zůstávají pro polární oblasti hrozbou.

Těžké kovy vylučované při spalování uhlí jsou nebezpečné, protože se dostávají do potravinového řetězce, narušují ekosystémy a ohrožují zdraví místních obyvatel.

Tvor, do jehož těla se dostanou, je již nedokáže vyloučit. Výzkumy například potvrdily, že obyvatelé Arktidy mají v těle vysoký obsah kadmia, což poškozuje ledviny.

Ještě větším nebezpečím je thalium, které se dříve přidávalo do jedu na krysy. Žádná rozsáhlá studie, která by určila, jak přesně a v jaké míře se thalium a jiné jedovaté zplodiny podepisují na zdejším životním prostředí, však zatím nebyla provedena.