Gróňané postupně začnou přebírat kontrolu nad dalšími sférami veřejného života, jež doposud spadaly pod dánské pravomoci – nad soudnictvím, vězeňstvím a především přírodními zdroji. Grónština se stane vedle dánštiny oficiálním jazykem. Zákon o širší samosprávě také Grónsku přizná větší poradní hlas v zahraniční politice Dánského království a zakotví potenciální možnost definitivně se od Dánska odtrhnout.

U příležitosti přechodu od takzvané domácí vlády (hjemmestyre) k samostatné vládě (selvstyre) se dnes, v den grónského státního svátku, po celém Grónsku konaly slavnosti. Té největší, v grónském hlavním městě Nuuku, se zúčastnila i dánská královna Margrethe II. a předseda dánské vlády Lars Lokke Rasmussen, islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson a velvyslanci světových velmocí v Grónsku.

Královna i dánský premiér se v Nuuku objevili v grónských národních krojích. „Toto je pro mne velký okamžik, když Vám, a tedy i grónskému lidu, předávám dokumenty o samosprávě,“ řekla královna Magrethe II. předsedovi grónského parlamentu Josefu Motzfeldtovi.

Kontrola přírodních zdrojů, na které je ostrov bohatý, by měla podle analytiků poskytnout dostatek prostředků na posílení ekonomiky ostrova. K jejich využití by Grónsku mohlo paradoxně přispět globální oteplování, které by mohlo zpřístupnit nedotčené zásoby ropy a zemního plynu v severním cípu ostrova. Globální oteplování naopak ohrožuje grónský lukrativní rybářský průmysl.

Grónský levicový premiér Kuupik Kleist, který tento měsíc sestavil koaliční vládu, slíbil, že se soustředí na sociální problémy. Mezi ně patří například alkoholismus a domácí násilí proti dětem, které podle oficiálních údajů zažívá každé třetí dítě. Místní nemocnice mají dlouhé seznamy čekatelů léčby a zvětšuje se propast mezi bohatými a chudými obyvateli.

V Grónsku žije 57.000 lidí.