Ruská strana to však popírá. Odvolává se jak na oficiální prohlášení abcházské vzdušné obrany, která se k útoku na gruzínské letadlo přihlásila, tak na rusko-gruzínskou dohodu o ukončení střelby z roku 1994.

Kauza sestřeleného letounu zaujala radu bezpečnosti OSN, která na dnešním zasedání hledá způsob, jak vyhrocené vztahy mezi Gruzií a Ruskem urovnat. Tbilisi už požádalo Severoatlatickou alianci, aby ruskou stranu přinutila vzdát se spolupráce s místními vládami Abcházie a Jižní Osetie, k níž minulý týden vyzval úřadující ruský prezident Vladimir Putin.

Ten se včera při telefonickém rozhovoru pokusil uklidnit gruzínského prezidenta Michaila Saakašviliho, jemuž podrobně popsal charakter sociálně-ekonomické spolupráce s gruzínskými separatistickými regiony, kde v současné době převládá ruské obyvatelstvo.

Šéf Kremlu tvrdí, že se ruská spolupráce s Abcházií a Jižní Osetií principiálně liší od případu s Kosovem, které se letos v únoru odtrhlo od Srbska. Nemá totiž politický charakter.

Gruzie přesto tvrdí, že Moskva ohrožuje celistvost jejího území a žádná Kreml přehodnotit své rozhodnutí. Ruskou pomoc naopak vítají vlády separatistických regionů.

„Jsme velice vděčni Ruské federaci a považujeme ji za hlavního garanta bezpečnosti občanů Abcházie a prostředníka v procesu regulace gruzínsko–abcházského konfliktu,“ citovala slova abcházského prezidenta Sergeje Bagapše agentura RIA.

Pachatel neznámý

Podle slov Kremlu přítomnost gruzínského špionážního letounu v oblasti gruzínsko-abcházského konfliktu je „destabilizujícím faktorem a vede ke zvýšení napětí“ v inkriminované zóně.

Bezpilotní vojenské letadlo nad Abcházií sestřelila podle gruzínské strany stíhačka MiG-29.

„Sundat ze vzduchu gruzínský bezpilotní letoun se dá v podstatě prakem. Proč bychom kvůli tomu zvedali svou stíhačku? Ke splnění takového úkolu má Abcházie vlastní prostředky protivzdušné obrany,“ komentoval gruzínské prohlášení plukovník Alexandr Drobyševskij z generálního štábu ruského válečného letectva.