V rozhovoru pro britskou stanici BBC to uvedl Daniel Fried, který za tuto operaci odpovídá. Připustil také, že někteří vězni neměli být na Guantánamu vůbec zadržováni.

Vězení vzniklo v lednu 2002 jako objekt pro zadržování „nepřátelských bojovníků“ v rámci války proti terorismu vyhlášené po útocích na USA z 11. září 2001. Od té doby je zařízení častým terčem kritiky ochránců lidských práv i mnohých vlád. Obama jej chce zavřít do 22. ledna 2010. Někteří američtí zákonodárci ale tento termín zpochybňují, protože podle nich nebude možné do konce letošního roku všechny vězně z Guantánama přemístit jinam.

Někteří vězni by měli putovat do žalářů v USA, jiní do zahraničí. „Přemístění vězňů do jiných zemí je velký a složitý problém, ale věřím, že přijmeme správná rozhodnutí a že tento objekt uzavřeme,“ řekl Fried, kterého Obama pověřil uzavřením věznice, která leží na Američany pronajatém území Kuby.

Na základně Guantánamo je v současnosti 226 vězňů. Několik evropských zemí se již nabídlo k přijetí některých zadržovaných osob, nebo je již přijaly. Jsou mezi nimi Portugalsko, Francie, Itálie, Irsko, Španělsko a Maďarsko. Česko nemá přijetí některého z vězňů v plánu.

Fried také usoudil, že někteří vězni neměli na Guantánamu vůbec být. „Někteří jsou skutečně tím nejhorším a budeme je soudit. Někteří však upřímně řečeno neměli posledních sedm let na Guantánamu vůbec strávit,“ řekl představitel. Typickým zdejším vězněm je podle něj „podprůměrný bojovník za velmi špatnou věc, ale ne zvlášť zkušený terorista či organizovaný bojovník“. O přijetí takových osob USA žádají Evropany, dodal.