Rodačka z Gulfportu v Mississippi pochází z rodiny metodistických kněží, studovala na Yale a posledních deset let pracovala pro OSN. Na funkci guvernérky amerického státu Georgia ji nominovala demokratická strana, která měla naposledy svého zástupce ve vedení Georgie v roce 2003.
Abramsová (44) patří k mladší generaci politiků, kteří svým přístupem hlásají, že časy se mění.
To ostatně obyvatelé Spojených států pociťují se stále větší intenzitou. Kupříkladu do letošních kongresových voleb – ovlivněných aktuálními kampaněmi #MeToo and #TimesUp – byly vyslány ženy ve velké míře. Jeden příklad za všechny: úspěch bývalé bojové pilotky Amy McGrathové v demokratických primárkách v Kentucky.
Přelomový volební boj
Velký pokrok oproti předcházejícím letům představuje nominace demokratů na guvernéra Texasu. Do čela svého státu navrhují bývalou šerifku Dallasu Lupe Valdezovou, která nejenže pochází z rodiny hispánských imigrantů, ale navíc se netají tím, že je lesbička.
Volební boj Stacey Abramsové je přelomový především proto, že stát, za který kandiduje, patří historicky k těm částem USA, jež byly nejkrutěji zasaženy rasistickou zvůlí. Nejvíce lynčů neboli veřejných mučení a hanobení z rasových důvodů se odehrálo ve státech Mississippi, Georgia, Alabama, Texas a Louisiana – v oblastech souhrnně nazývaných Cotton Belt.
Jen mezi lety 1885 a 1926 bylo v Americe lynčováno 4250 osob.
Sama Abramsová tudíž už jen možnost, že by stín staleté éry rasové segregace na americkém Jihu mohla konečně překročit žena tmavé pleti, považuje za zázrak. „Píšeme novou kapitolu,“ oznámila při úterním projevu v Atlantě.
Problém dělení na černé a bílé přitom není nic, čeho by se americká legislativa s příchodem 21. století definitivně zbavila. Důkazem je skutečnost, že až do roku 2001 nesla vlajka státu Georgia emblém Konfederace. Jak uvádí deník Guardian, dodnes zde v politických funkcích najdeme jen osm procent Afroameričanek, přestože celkově jsou v tamní populaci zastoupeny 23 procenty.