Třicet minut, ve kterých byl vidět i ironický úsměv. Radovan Karadžič v pátek při svém mimořádně krátkém druhém stání u mezinárodního tribunálu v Haagu nevyjádřil k jedenácti bodům obvinění z válečných zločinů během války v Bosně. Mezi nimi je i genocida. Rozbíhá se tak proces dokazování jeho viny.

„Nebudu souhlasit s těmito neobjektivními fakty. (…) Tento soud se falešně tváří jako soud mezinárodního společenství, ale ve skutečnosti je soudem NATO, jehož cílem je zlikvidovat mě,“ řekl jen stroze bývalý lídr bosenských Srbů Karadžič.

Oholený stál před tribunálem jen den poté, co si v Sarajevu připomínali 13. výročí masakru, při kterém Srbové obléhající město odpálili minometnou střelu na přeplněné tržiště. Karadžičovi muži tehdy zabili 43 lidí. Po útoku následovalo bombardování města jednotkami NATO.

Jinak soustředěný Karadžič, který už nebyl tak skleslý jako po svém červencovém dopadení v Bělehradě, se dokonce ironicky usmál.

Stalo se tak ve chvíli, kdy se nový soudce jeho případu Skot Iain Bonomy, obořil na žalobce Alana Tiegera. Ten totiž ještě nemá připravenou doplněnou obžalobu, která vzniká už od roku 1995, potažmo její novější verze od roku 2000.

„To snad nemyslíte vážně?“ zeptal se soudce, když mu žalobce oznámil, že obžaloba „vyladěná o další důkazy“ bude k dispozici až na konci září.

„Cílem tribunálu bylo vyřešit případ co nejrychleji.(…) A vy mi teprve říkáte toto datum,“ dodal Bonomy, který vystřídal nizozemského soudce Alphonse Orie. Toho si přál Karadžić stáhnout z případu pro údajnou neobjektivitu.

"Žaloba se nepřepracovává, ale doplňuje o další fakta a důkazy právě proto, že uplynula tak dlouhá doba,“ tvrdí mluvčí obžaloby Olga Kavranová. Postupně se odtajňují i dosud skryté materiály bělehradských archivů.


Mimo jiné má být Karadžičovi přikládáno za vinu obléhání Sarajeva, které trvalo 44 měsíců a stálo život více než deseti tisíc lidí, hlavně civilistů. Nejznámějším zločinem, za který má bývalý bosenskosrbský předák zodpovídat, je masakr osmi tisíc muslimských mužů ve Srebrenici, která v roce 1995 byla bezpečnostní zónou OSN.


„Bylo by to plýtvání časem vyjadřovat se k něčemu, co ještě není hotové,“ dodal Karadžić. A soudce požádal, že když dostává čas navíc obžaloba, chce ho i on.


„Budete mít příležitost,“ dodal předsedající. Další líčení se uskuteční 17. září.


Při prvním slyšení bývalý prezident bosenské Republiky srbské prohlásil, že s americkým vyslancem pro Balkán Richardem Holbrookem v polovině července 1996 uzavřel dohodu, že nebude souzen, když se stáhne z veřejného života. Americký diplomat to ale označil za „nehoráznou lež“.


Mezitím srbský žalobce pro válečné zločiny Vladimír Vukčević připomněl i nejhledanějšího muže Evropy – bývalého bosenskosrbského generála Ratka Mladiče. Prý si nezměnil vzhled, skrývá se v Srbsku a dopaden bude brzy.