Skupina, která si říká Lulz Security, se dostala do senátní sítě Kongresu v pondělí a ještě v tentýž den zveřejnila na svých stránkách lulzsecurity.com dlouhý seznam informačních dat. Ty ale pro nezasvěcené osoby nejsou příliš srozumitelné a pravděpodobně nejde ani o příliš citlivé údaje.

„Americkou vládu příliš rádi nemáme (…) její stránky nejsou příliš chráněné,“ uvedli hackeři v komuniké na svém webu.

„Jistě, dokázali, že byli uvnitř a našli databázi,“ řekl Stewart Baker, bývalý činitel kybernetického oddělení ministerstva vnitřní bezpečnosti.

„Všechny to jsou hodnotné seznamy. Je velmi nepříjemné, že se to stalo, že to byly vládní stránky, které patří Senátu a byly kompromitovány,“ zdůraznil John Bumgarner z americké jednotky pro následky kybernetiky s tím, že incident vyvolá v Senátu brunátné tváře. Nevylučuje, že hackeři získali také jména uživatelů a hesla.

Skupina se přihlásila i k útoku na stránky vydavatelství videoher Bethesda Softworks. Ve svém prohlášení se vysmívala nedostatečným bezpečnostním opatřením vydavatelství.

Válka na síti. Hackeři jdou po velkých soustech

Washington/Londýn – Romantická představa: hacker je trochu autistický mladík, který se snaží lidově řečeno nabourat do systémů a počítačů „zlých mezinárodních firem“. Vlastně ani nechce napáchat škody, jen se snaží sobě a svým přátelům ukázat, jak je šikovný.
Jenže zapomeňte na romantické představy.

Jako by v posledních měsících klíčil nový způsob vedení války. Místo reálných bojišť internet. A za útoky nejsou už jen počítačoví nadšenci, kteří po nocích zkoumají, jak se pomocí počítače dostat třeba do Pentagonu.
Před pár týdny zasáhl velký internetový útok americkou zbrojovku Lockheed Martin, hackeři pořádně potrápili i koncern Sony (ukradena byla nejspíš data více než 100 milionů zákazníků) a o počítačovém průniku do svých systémů o víkendu mluvil Mezinárodní měnový fond.

Státy i nadšenci

V neděli se zbořily i stránky španělské policie poté, co v pátek zatkla kolegy hackerů jménem Anonymous, zodpovědné nejspíš i za sérii internetových útoků, včetně stránek Sony. Na svědomí mají zřejmě také akce po síti proti řadě bank či vládám Egypta, Alžírska, Nového Zélandu a dalších.

Útoky hackerů nejsou nové. S počítačovými experty pracují přímo státy, NATO vytváří bezpečnostní tým, jehož úlohou bude zápasit s podobnými hrozbami. Tajná služba USA otevřela v květnu v Estonsku kancelář pro boj s kybernetickou kriminalitou. Estonsko v posledních letech čelilo řadě útoků. Jeden z nejmasivnějších se odehrál v roce 2007, kdy piráti narušili provoz internetových stránek ministerstev, stran, médií a bank.

Vojenská odpověď

USA tvrdí, že hackerský útok vedený nějakým státem budou nejspíš považovat za napadení, a odpovědět mohou i vojenskou silou. „Vede se proti nám nepřetržitá, každodenní bitva. Naše systémy si berou za terč zločinci, zahraniční zpravodajské služby a další nepřátelské osoby, které chtějí získávat údaje o našem personálu, poškozovat náš systém a krást informace,“ přiznává i britský ministr obrany Liam Fox. Loni byl jeho úřad terčem tisícovky útoků, což je dvakrát víc než rok před tím.

Počítačové útoky spolu s terorismem patří mezi největší hrozby pro Británii. Na boj s piráty vyčlenila vláda v přepočtu 17,6 miliardy korun.
Pokud jde o počítače Mezinárodního měnového fondu, hackeři chtěli získat pro jistý národní stát přístup k důvěrným informacím – tedy piráti napojení na nějakou vládu.

Rovnou o čínském útoku mluvil před pár dny Google. Hackeři z této mocnosti se údajně snažili nabourat do účtů stovek uživatelů, včetně představitelů armády a vlády USA, ale i do účtů čínských aktivistů a novinářů.

Ne vždy stojí ale za kyberzločinem nějaký stát. Často se mluví o novém fenoménu – hacktivizmu. Jde třeba o lidi, kterým se nelíbí politika nějaké firmy či instituce. Dokáží způsobit milionové škody.

Třeba Anonymous takhle stáli na straně serveru WikiLeaks, který zveřejňoval citlivé americké depeše, a škodili jeho odpůrcům.

TOMÁŠ PROCHÁZKA a ČTK

Čtěte také: Na Mezinárodní měnový fond zaútočili hackeři