Můžete shrnout, jaký význam měl Neil Armstrong pro objevování vesmíru?
Byl v tomto směru jednou z největších ikon, po Juriji Gagarinovi druhou největší osobností pilotované kosmonautiky. Přistání lidí na měsíčním povrchu je přímo bytostně spjaté s jeho osobou, ne s těmi jedenácti dalšími lidmi, kteří po něm na Měsíci byli.
Co přistání na Měsíci znamenalo?
Pokud se na to budeme dívat z technologického pohledu, tak to samozřejmě bylo vítězství lidí jako takových. Že jsme dokázali na Zemi vytvořit technologie, které donesly člověka na 300 tisíc kilometrů daleko, tam s ním přistály, zabezpečily jeho život a vrátily zpátky.
Rozhodlo to vesmírný závod mezi USA a Sovětským svazem?
Bylo to jednoznačné dovršení vítězství Spojených států nad Sovětským svazem. Do té doby Sověti vedli, ať to byl první Sputnik nebo člověk ve vesmíru. Tímto okamžikem ale Američané zlomili tuto „soutěž" ve svůj prospěch. Sověti se pak už v podstatě nikdy nezmohli na odpověď.
Sledoval jste jako kluk přistání na Měsíci?
Mně bylo tehdy osm roků a matně si to pamatuji. Byl jsem u babičky na prázdninách a takový základní zážitek je: proč nemusím jít spát, proč se můžu koukat na televizi, kde se pohybovalo několik matných stínů. Přiznám se, že jako malému mi to nic neříkalo, samozřejmě později si člověk začal uvědomovat, jaký to byl okamžik. Jsem rád, že jsem viděl alespoň ty „duchy" v televizi.
Byl pro vaši chlapeckou generaci Neil Armstrong typem hrdiny?
Určitě. Každý kluk, když je malý, chce být asi popelářem nebo kosmonautem. A když pochopí to ohromné nasazení a hrdinství oněch lidí, tak chce být jako oni. Co není na první pohled vidět, je neuvěřitelně dlouhá a náročná příprava. I psychologie letu, kdy člověk letí někam, kde je, když dobře, tak šance půl na půl, že se vrátí, nebo nevrátí. I americký prezident měl napsaný projev pro případ, že ten let dopadne špatně. Věděli to i astronauti, a stejně do toho šli.
Byly podmínky pro tehdejší astronauty hodně odlišné?
Samozřejmě jsme technologicky o 40 roků dále, ale problém může nastat tak jako tak. Čím je technika,v dobrém slova smyslu, jednodušší, tak je paradoxně bezpečnější. Samozřejmě dnes jsou zase lépe zabezpečeny kritické sekvence, například startu, kdy to dnešní počítače dokáží lépe ohlídat. Ale během vlastního letu jsou lidé odkázáni na kabinu kolem nich, ať to byl Sojuz, Apollo nebo raketoplán, a samozřejmě chyby se tam stávají.
Lze považovat Armstrongovo úmrtí jako symbol konce objevování Měsíce a začátek usilování
o Mars?
Pozornost se k Marsu přenáší dlouho. V současnosti je to dáno přistáním vozítka Curiosity, což je technologický zlom pro lety na Mars. Ale přistání na Měsíci se ještě dočkáme. Přikláním se k vědcům, kteří tvrdí, že než poletí lidé na Mars, budeme se muset vrátit na Měsíc. Ta mise by se měla uskutečnit kolem roku 2020.
A kdy se dočkáme milníku jako bylo přistání na Měsíci?
Odhadnout se to dá velice těžko, ale myslím si, že na Mars poletí lidé kolem roku 2035. A předtím vybudujeme na Měsíci dlouhodobé základny, kde se budou připravovat technologie i psychika lidí na dlouhý let na Mars.
Sbíráte autogramy astronautů, máte ve sbírce i Armstrongův?
Jsem strašně rád, že mám ve sbírce fotografii i s osobním věnováním. Je to veliká chlouba sbírky, navíc jsem ji od Neila Armstronga získal krátce předtím, než přestal sběratelům své podpisy poskytovat. Hned jsem si ji včera vytáhl a zavzpomínal, jaký to byl úžasný člověk.
Neil Armstrong daroval Milanovi Halouskovi fotografii i s osobním věnováním. FOTO: Archiv Milana Halouska
