Takové uspořádání je známo u nynějších primátů, kdy samci dospívají později než samice a dorůstají do větší velikosti. Jednotliví dominantní samci se pak páří a chrání si harém samic.
Nový objev je založen na výzkumu zkamenělin lidského příbuzného Paranthropus robustus, uvedl časopis National geographic.
Tento druh primáta, který žil v Africe před dvěma až 1,2 milionu let, je těsně příbuzný s hominidy, ale na lidském rodokmenu představuje vyhynulou větev.
Antropologové prozkoumali tři desítky zkamenělých lebek a zubů těchto tvorů, kteří se víc podobali šimpanzům než lidem.
Z nich zjistili, že samci dospívali později než samice.
„Je jisté, že samci Paranthropus robustus soutěžili o skupiny družek, stejně jako to dělají dnes gorily,“ uvedl antorpolog Charles Lockwood.
Zdálo by se, že dominantní samci byli šťastní jedinci. Ale reprodukční strategie byla dosti hazardní. „Mladí samci hodně riskovali. Opouštěli rodnou skupinu ještě než úplně dospěli, potloukali se savanou a stávali se častěji obětmi leopardů a hyen než samice,“ vyvodil Lockwood z nálezů v Jižní Africe, mezi nimiž je podstatně víc pozůstatků samců než samic.
