Kliknutím zvětšíteNabídku počítačových her letos rozšířila hra The Dark Pictures Anthology: The Devil in Me, známější pouze jako The Devil in Me (Ďábel ve mně). Je určena pro hráče, kteří se rádi bojí a řeší záhady. Jejich postavy se totiž ocitnou ve spárech nebezpečného vraha v hrůzu nahánějící budově plné smrtících pastí.
Tvůrci hry se při navrhování děsivého místa i celého scénáře inspirovali příběhem prvního zdokumentovaného amerického sériového vraha H. H. Holmese. Ten oběti vraždil ve svém nájemním domě, jehož dvě patra proměnil v hororový labyrint, ze kterého nebylo úniku. Dosud se neví, kolik přesně lidí v něm sprovodil ze světa - on sám se přiznal k sedmadvaceti vraždám, mohlo jich ale být i mnohonásobně víc.
Odborníci se dodnes úplně neshodují, zda lze o Holmesovi mluvit spíše jako o sériovém nebo "pouze" jako o masovém vrahovi. Není totiž jasné, zda se pouze potřeboval zbavit nepohodlných svědků a dostat se k penězům obětí, nebo mu vraždění přinášelo i zvrácené potěšení. Jisté ovšem je, že se ke svým obětem choval sadisticky a nemilosrdně. Někdy je údajně nechal umírat i celé hodiny. Navíc jeho běsnění neunikly ani malé děti.
Dotknout se kostry
Vrah známý jako Dr. Henry Howard Holmes se narodil v roce 1861 jako Herman Webster Mudgett. Byl inteligentním dítětem, kterému šlo učení od ruky. „Ve škole exceloval,“ uvádí web Legends of America.
Jeho rodiče, zbožní a pracovití lidé, na něj mohli být hrdí, Hermanovo dětství však bylo sérií utrpení. Jeho otec byl podle některých zdrojů silný alkoholik, který si po pár skleničkách dělal z manželky a svých potomků boxovací pytle.
Jednodušší to malý Herman neměl ani ve škole - jako tichého a velmi chytrého kluka si ho vyhlédla parta spolužáků, kteří chlapce šikanovali.
On sám, už jako zatčený vrah, později vzpomínal, že právě tato šikana v něm odkryla zvrácenost. Jeho mučitelé totiž přišli na to, že se malý Herman šíleně bojí ordinace místního lékaře. Svou oběť tam dovlekli násilím a chlapce donutili dotýkat se lidské kostry, kterou měl lékař vystavenou před ordinací. Netušili, že probudili spícího ďábla.
Herman totiž zjistil, že ho dotýkání se kostí fascinuje. Natolik, že začal vraždit malá zvířata, pitval je, a pak se dotýkal jejich vnitřností.
Podivná úmrtí malých chlapců
Na to, jaké podivné záliby Herman má, nikdo nepřišel. Navenek šlo o chytrého chlapce a pak muže, který měl dostatek schopností pro příští úspěšný život. Zvláště mu šly přírodní vědy a v oboru se také zaměstnal - například vypomáhal v různých laboratořích.
Poprvé se oženil už jako sedmnáctiletý, a o dva roky později se stal otcem. „Jeho žena Clara Loveringová byla dcerou z bohaté rodiny, a pomohla mu zaplatit další vzdělání,“ uvádí server Legends of America.
Herman Mudgett v roce 1884 úspěšně ukončil studium na lékařské fakultě University of Michigan. A v čase studií poprvé začal překračovat zákonné hranice. Právě v této době začal s podvody, kterými se pak z velké části živil až do konce života. „Jako student medicíny z laboratoří kradl mrtvoly, pálil je a zohavoval. Následně těla nainstaloval do polohy, jakoby ti lidé zemřeli při nehodě. Mezitím na jejich jména uzavřel pojistky, a když pak byla těla objevena, zinkasoval peníze,“ zmiňuje server Legends of America.
Jak připomíná Smithsonian Magazine, kostry a mrtvoly Mudgett také prodával jiným lékařským fakultám.
Jako podvodník byl úspěšný, v soukromém životě už méně. K manželce se choval hrubě, a tak od něj i s dítětem utekla. Vzhledem k tomu, jak skončily některé pozdější Mudgettovy přítelkyně, si tím zřejmě zachránila život. Formálně se ale pár nikdy nerozvedl.
Herman Mudgett, nyní už s titulem, mohl po škole získat dobré zaměstnání, spořádaný život ale nebyl nic pro něj. Navíc se kolem něj začaly až podezřele množit podivné události, a tak byl vždy po krátké době nucen uprchnout odkudkoliv, kam se přistěhoval.
Takto postupně prošel velkou část Spojených států. „Nejdříve se po skončení školy přestěhoval do státu New York. V městě Mooers Forks, kde se usadil, se ale začalo říkat, že právě on byl posledním člověkem, se kterým byl spatřen malý chlapec, který v té době zmizel. Herman pak město rychle opustil. Když se přestěhoval do Filadelfie, a začal tam pracovat v lékárně, zemřel malý kluk, který si krátce předtím vzal lék, jež mu prodali právě v místě Hermanova pracoviště. I po tomto incidentu Herman opět popřel jakoukoliv vinu, zároveň ale okamžitě opustil město,“ připomíná web Legends of America.
Podvodník a bigamista
Díky podobným incidentům byl Herman Mudgett stále na útěku. I takový život si ale dokázal velmi dobře zpestřit. Měl totiž příjemný vzhled, za nímž příštího brutálního vraha tušil jen málokdo. Snadno se seznamoval se ženami, které se do něj slepě zamilovávaly.
V roce 1886, přesto, že se nikdy nerozvedl se svou první ženou, se Mudgett ve městě Minneapolis oženil s jistou Myrtou Belknapovou, se kterou měl dceru. Druhým sňatkem se tak stal bigamistou.
Zhruba ve stejné době si ze strachu, aby se nepřišlo na pojistné podvody, ve kterých nadále pokračoval, změnil jméno na Henry Howard Holmes, pod kterým je znám do dneška. „I s manželkou se pak přestěhovali do státu Illinois, kde žili ve městě Wilmette. Novopečený pan Holmes ale většinu svého času trávil v Chicagu,“ uvádí web Legends of America.
Právě Chicago se stalo místem, kde Holmes později vybudoval svůj dum hrůzy.
Ctihodný pan lékárník a jeho zvláštní dům
V Chicagu se Holmes nechal zaměstnat v lékárně ve čtvrti Englewood. „Když majitel lékárny zemřel na rakovinu, o obchod se začala starat vdova. Holmes ji ale přesvědčil, aby mu obchod prodala. Krátce poté žena zmizela a už ji nikdy nikdo neviděl. Holmes tvrdil, že se odstěhovala do Kalifornie, to se ale nikdy nepovedlo ověřit,“ píše web Crime Museum.
Z Holmese se stal ctihodný majitel lékárny, který si ze jmění získaného při různých podvodech začal naproti podniku stavět třípatrový dům. Mezi sousedy stavba brzy získala přezdívku Zámek. „V roce 1889, kdy vznikala, Holmes neustále najímal a po krátkém čase propouštěl různé skupiny dělníků, aby nikdo ze stavařů neměl ponětí, co vlastně buduje,“ uvádí server Crime Museum.
Holmesův dům totiž rozhodně nebyl nějakou obyčejnou budovou. „Dvě patra byla vybavena tajnými průchody, pastmi, odhlučněnými místnostmi, dveřmi, které se daly odemknout jen zvenčí, nebo plynovými komorami,“ nastiňuje encyklopedie Britannica. Do sklepa pak z horních pater vedly různé šachty a výtahy. Pod zemí měl Holmes vybudovanou laboratoř s pitevním stolem či kremační pece. Stavěl vražedný labyrint.
Holmesův příběh se stal lákavým soustem pro dobový bulvár. O případu psal dopodrobna, podle historiků ale celý příběh bulvár zkreslil. Na snímku dobové vydání New York Journal i s nákresy Holmesova domu a vraždy Pitezelových dcer.
Ženy, které neodcházejí
Navenek to ale vypadalo, že bohatý pan Holmes pouze postavil dům pro obchodní účely a pronájmy. Ve spodních patrech byl obchod či kanceláře. „Po dokončení stavby v roce 1891 Holmes zveřejnil několik inzerátů, v nichž nabízel práci pro mladé ženy, či možnost levných podnájmů. Taktéž v novinách inzeroval, že je bohatým svobodným mužem, který si hledá manželku,“ píše server Crime Museum.
Jeho vražedné běsnění mohlo začít. „Veškeří Holmesovi zaměstnanci, podnájemníci či přítelkyně, které nalákal inzerát, si museli na Holmesovo naléhání nechat uzavřít životní pojistky. Holmes jim přislíbil, že pojistné zaplatí on, musí jej ale uvést jako příjemce pojistky v případě, že by se jim něco stalo. A pak mnozí tito lidé beze stopy zmizeli. Sousedé si mezi sebou občas šeptali, že viděli ženy, jak vchází do budovy, nikdy je pak už ale neviděli odcházet,“ připomíná server Crime Museum.
V této době už Holmes dávno nebyl věrný své druhé manželce Myrtě (ta s Holmesem už v době vzniku Zámku nežila, rozvedený ani s touto ženou ale nebyl). „Začal si třeba se ženou jménem Julia Smytheová Connerová. Byla manželkou jednoho z Holmesových podnájemníků a zaměstnanců. Když se tento muž dověděl o ženině nevěře, odstěhoval se, Julia i její dcera Pearl ale zůstaly s Holmesem. Někdy kolem Vánoc 1891 obě zmizely,“ připomíná jeden z příkladů podivných zmizení lidí z Holmesova Zámku server Legends of America. Stejně dopadly i Holmesova milenka Minnie Williamsová a její sestra.
Podle některých zdrojů Holmes své oběti vždy v domě nalákal do některé z hrůzných pastí. Buď je zavřel v plynových komorách, případně nechal v místnostech, které se nedaly odemknout zevnitř, pomalu zemřít hladem a žízní. Vrah pak v dané době jako lékárník prodával mnohým lékařským fakultám lidské kostry či orgány ke studiu. „Nikdo se ale nepídil po tom, odkud je bere,“ uvádí web History.
V roce 1893 se v Chicagu konala Světová výstava a u této příležitosti údajně Holmes začal svůj Zámek nabízet jako hotel. Podivně měli zmizet i mnozí hoteloví hosté. „V době konání výstavy bylo na policii nahlášeno minimálně padesát pohřešovaných lidí, jejichž stopy většiny končily v Zámku,“ nastiňuje server Legends of America. Oficiálně ale žádné vyšetřování nikdy spuštěno nebylo.
Předstírat vlastní smrt
Ještě ve stejném roce ale v nejvyšším patře Holmesova Zámku začalo hořet. Při požáru nikdo nezemřel a Holmes se pokusil získat pojistné až ze čtyř pojišťoven. Podvod mu ale nevyšel, a tak raději z Chicaga rychle uprchnul.
Životu vraha a podvodníka se ale vzdát nemínil. „Cestoval po celých Spojených státech a společně s komplicem Benjaminem Pitezelem páchal různé podvody. Mezi jiným třeba kradl koně z Texasu,“ uvádí server Crime Museum. Při svých cestách se stihl ještě dvakrát oženit, přestože nebyl rozveden ani s jednou z dřívějších manželek.
Pak se ale poprvé dostal za mříže. Za jeden z podvodů byl uvězněn v St. Louis. „Ve vězení se seznámil s kriminálníkem Marionem Hedgepethem. Holmes mu navrhnul, aby společně zinscenovali pojistný podvod. Holmes se pojistil na deset tisíc dolarů v Hedgepethův prospěch, s tím, že Hedgepeth sežene právníka, který jim pomůže, pokud se vyskytnou nějaké problémy, a peníze si rozdělí. Po propuštění z vězení se pak Holmes pokusil zinscenovat vlastní smrt, jenže zaměstnanci pojišťovny vytušili podvod a peníze nikdy nevyplatili,“ uvádí server Crime Museum.
Holmes se ale rozhodl nevzdat a zkusil plán uskutečnit ještě jednou, tentokrát ve Filadelfii, kde žil jeho přítel Pitezel. „Tentokrát měl smrt fingovat Pitezel a pojistku měli vyplatit Holmesovi. Ten to ale celé zjednodušil - Pitezela zabil a všechny peníze si nechal,“ píše server Crime Museum. Kamaráda ubil k smrti.
Brutální vraždy tří dětí
Tím ale Holmesovo běsnění neskončilo. „Jelikož Pitezelova vdova věděla, že se její manžel zapojil do podobného pojišťovacího podvodu, Holmes ji přesvědčil, že Pitezel stále žije, a dal jí dokonce pět set dolarů,“ píše encyklopedie Britannica.
To ale nebylo všechno. Holmes kamarádovu vdovu přesvědčil také k tomu, aby mu svěřila tři z jejích pěti dětí. Žena to udělala, čímž svým potomkům ve věku od sedmi do čtrnácti let podepsala rozsudek smrti. Holmes s dětmi sice nejdříve cestoval po zemi, pak mu ale došlo, že mají děti dost rozumu na to, aby některé případně zamířilo na policii.
A tak je podle všeho zabil. „O rok později našli vyšetřovatelé pod sklepem v Torontu těla dvou dívek. Vzhledem k absenci viditelných zranění koroner usoudil, že Holmes zavřel sestry do neobvykle velkého kufru a naplnil ho plynem. Úřady později objevily i ohořelé pozůstatky třetího dítěte mrtvého Pitezela v chatě v Indianapolisu, kterou si kdysi pronajal Holmes,“ zmiňuje Smithsonian Magazine.
Ďábel ve mně
Holmesovo řádění definitivně skončilo v roce 1894, kdy zabil Pitezela. Na policisty se krátce po jeho vraždě obrátil onen Holmesův spoluvězeň Hedgepeth, který po neúspěšném Holmesově pokusu o pojišťovací podvod neviděl ze slíbených peněz ani cent, a tak se rozhodl komplicovi pomstít.
Policisté dopadli po krátkém pátrání Holmese v Bostonu, kde se právě snažil spáchat další pojišťovací podvod. Po zatčení muži zákona rychle spojili Holmese s vraždou Pitezela, za kterou byl i souzen. Důkazy, že zabil také jeho děti, byly sice solidní, soud nakonec ale řešil pouze Pitezelovu vraždu, a je to také jediná vražda za kterou byl Holmes pravomocně odsouzen.
První americký sériový vrah Herman Webster Mudgett, známější pod jménem Dr. Henry Howard Holmes.Bývalý Herman Mudgett se své činy ani nesnažil tajit. „Narodil jsem se s ďáblem v těle. Nemohl jsem si pomoct a byl vrahem, stejně tak jako si básník nemůže pomoct, když má inspiraci ke zpěvu,“ vyjádřil se o sobě.
Soud jej odsoudil k smrti oběšením. Popraven byl v roce 1896 jako čtyřiatřicetiletý ve věznici ve Filadelfii. Umíral čtvrt hodiny - na oprátce si totiž nezlomil vaz, ale pomalu se udusil. „Na jeho vlastní žádost - protože se bál zneuctění své mrtvoly - bylo jeho tělo v rakvi zalito betonem,“ uvádí Smithsonian Magazine.
Kolik lidí vlastně zabil?
Tajemství, které obklopovalo jeho osobu, ale přetrvalo. Šířily se dokonce klepy, že ve skutečnosti vůbec nezemřel. „Navzdory existenci přesvědčivých důkazů o jeho smrti se ještě v roce 2017 mluvilo o tom, že mohl popravu přežít. Klepy skončily až v tomto roce poté, co jeho potomci požádali archeology, aby exhumovali Holmesovy ostatky a na základě zubních záznamů potvrdili jejich totožnost,“ píše Smithsonian Magazine.
Je také potřeba říct, že mnoho věcí v Holmesově příběhu nemusí být zcela pravdivých. O jeho případu totiž po Holmesově zatčení psaly tehdejší bulvární noviny opravdu ve velkém, a v tak ohromném množství informací se postupně začala pravda překrývat s fantazií dobových novinářů a různými nepodloženými klepy.
Zatímco některé zdroje dodnes mluví o Holmesovi jako o pachateli až více než dvou stovek vražd, ke kterým mělo docházet v jeho děsivém hotelu, jiní si stojí za tím, že skoro celý příběh Zámku je smyšlený.
Do druhé skupiny patří i spisovatel Adam Selzer, který Holmesův případ podrobně studoval a napsal o něm knihu H.H. Holmes: The True History of the White City Devil (H. H. Holmes: Skutečný příběh ďábla z Bílého města). „S jistotou můžeme říci, že pravděpodobně zabil devět lidí. Před popravou se přiznával k sedmadvaceti vraždám, ale některé z obětí, které jmenoval, v dané době ještě ve skutečnosti žily,“ uvedl Selzer pro server History.
Podle něj Holmes zabil Pitezela, zřejmě jeho tři děti, milenku Smytheovou Connerovou s dcerou, a milenku Williamsovou se sestrou a zřejmě ještě nějaké nepohodlné svědky či lidi, po jejichž jmění toužil nebo na které uzavřel falešné pojistky.
Naopak příběhy o tom, že povraždil desítky návštěvníků Světové výstavy, kteří se ubytovali v jeho hotelu, jsou podle Selzera smyšlené. A souhlasí s tím i další spisovatel, který se věnoval Holmesovu příběhu. „Prvně ani neměl hotel. Když ke své budově přistavěl třetí patro, tak tvrdil, že půjde o hotel, ovšem ten ve skutečnosti nikdy neotevřel. Věřím, že všechny ty příběhy o tom, jak vraždil návštěvníky Světové výstavy ve svém Zámku, jsou jen výplodem dobového bulváru,“ vyjádřil se Harold Schecter, autor knihy Depraved: The Definitive True Story of H. H. Holmes, Whose Grotesque Crimes Shattered Turn-of-the-Century Chicago.
Přesto se tvrzení o Holmesově Zámku plném vražedných pastí a podivném zmizení desítek lidí dosud opakují. Pravda o tom, kolik lidí ve skutečnosti tento muž povraždil, tak už zřejmě navždy zůstane záhadou.
14
Dům a zahrada
Kafe
Kondice
iReceptář
Celebrity
TN.cz
