Mimořádný církevní sněm se dnes konal ve starobylé katedrále sv. Sofie – jedné z nejoblíbenějších památek v Kyjevě. Zúčastnili se ho převážně duchovní pocházející ze dvou Kyjevu loajálních církví. Ostatní pravoslavné církve na světě je ale podle církevního práva dosud neuznávaly. Ze třetí ukrajinské pravoslavné církve věrné Moskvě se podle médií dostavili na synod jen dva z více než devadesáti jejích biskupů.

Výsledek synodu má umožnit konstantinopolskému patriarchátu vyhlásit vytvoření nové samostatné ukrajinské církve, nezávislé na Moskvě. Před katedrálou se shromáždily tisíce lidí s ukrajinskými vlajkami.

Významný den

"Tento den vejde do dějin jako posvátný den – den konečné nezávislosti na Rusku,“ řekl ukrajinský prezident tisícům příznivců, kteří následně provolávali: "Sláva, sláva, sláva!" Ukrajinský prezident přišel na synod jako čestný host. 

Podle Porošenka je vytvoření národní církve dalším vyjádřením nezávislosti Ukrajiny. "Modlíme se, aby se ukrajinská církev dnes stala skutečností,! řekl před zasedáním duchovních ukrajinský prezident. Vytvoření nezávislé ukrajinské církve je také jeden z jeho klíčových bodů budoucí kampaně na znovuzvolení prezidentem v roce 2019.

"Je to otázka ukrajinské státnosti. Získáme duchovní nezávislost, kterou lze porovnat s dosažením politické nezávislosti. Zlomte spony, které nás spojují s říší," řekl ukrajinský prezident.

Kromě moskevského patriarchátu působí v zemi Ukrajinská autokefální pravoslavná církev, jejíž kořeny sahají do roku 1921, tedy období kdy se Ukrajinci snažili vybojovat si nezávislost. Druhou z nich, která je hlavním soupeřem moskevského patriarchátu, je Ukrajinská pravoslavná církev kyjevského patriarchátu, která vznikla v roce 1992. 

Ukrajinská větev pravoslavné církve, která se v 90. letech 20. století jednostranně odtrhla od moskevského patriarchátu, usilovala o autonomii už dlouho, ale bezvýsledně. Letos se konstantinopolský patriarcha, který má jako jediný právo udělovat tzv. autokefalii, rozhodl vyjít požadavkům Kyjeva vstříc.

Moskevský patriarchát – nástroj Kremlu

Kyjev tvrdí, že pravoslavná církev podporovaná Moskvou je jen dalším nástrojem Kremlu k šíření propagandy a stíhání odpůrců. "Otázka samostatné ukrajinské církve je otázkou naší národní bezpečnosti," řekl už dříve Porošenko. To moskevská pobočka ukrajinské církve odmítá a uvádí, že se pokouší o nastolení míru na východní Ukrajině. 

Už počátkem listopadu podepsal Porošenko v Istanbulu smlouvu o spolupráci mezi Ukrajinou a konstantinopolským pravoslavným patriarchátem. Smlouva umožňuje mezinárodně uznaný vznik samostatné ukrajinské pravoslavné církve, nezávislé na Moskvě.

Předpokládá to ale sjednocení všech tří pravoslavných církví, fungujících paralelně v zemi.

Ruská pravoslavná církev protestuje

Proti tomu se ostře staví ruská pravoslavná církev, jejíž moskevský patriarcha Kirill si na Ukrajinu postěžoval v listech odeslaných hlavám světových církví i mezinárodních organizací, včetně papeže Františka a generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese. Moskva se také podle BBC nyní obává ztráty mnoha z 12 tisíc farností, které na Ukrajině drží. 

Konstantinopol vládne více než 300 milionům pravoslavným křesťanům po celém světě. Je tak o zdaleka největší církev.

Úsilí k vytvoření nezávislé církve se ještě více zintenzivnilo po roce 2014, kdy Rusko anektovalo ukrajinský Krym. V současné době je mezi oběma zeměmi vysoké napětí kvůli zadržení tří ukrajinských lodí Rusy v Kerčském průlivu.