Dohoda o korejském summitu byla uzavřena začátkem března, když jihokorejská delegace navštívila Pchjongjang, kde jednala se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. KLDR tehdy oznámila, že je ochotna normalizovat vztahy se Spojenými státy a přistoupit k denuklearizaci Korejského poloostrova.

Severokorejští diplomaté údajně mají zájem i o jednání s dalšími státy – konkrétně s Čínou, Japonskem a Ruskem. S čínským prezidentem Si Ťin-pchingem se přitom Kim Čong-un sešel již na začátku tohoto týdne. Jednalo se o Kimovu první známou zahraniční cestu i o první schůzku se zahraniční hlavou státu od jeho nástupu k moci v roce 2011.

Na květen je naplánována i schůzka mezi severokorejským diktátorem a americkým prezidentem Donaldem Trumpem, připomíná agentura Reuters.

Podle některých odborníků se ale KLDR svými vstřícnými gesty pouze snaží dosáhnout zmírnění tlaku a mezinárodních sankcí, kterými Rada bezpečnosti OSN a USA zemi trestají za její pokračující raketové a jaderné zbrojní programy.

Čím dál víc zpráv totiž naznačuje, že uvalené mezinárodní sankce začínají na KLDR silně doléhat. Nejen, že v zemi chybí palivo a potraviny, ale kvůli nedostatku papíru musel svou produkci omezit i státní deník Rodong sinmun, napsal na konci února britský deník The Daily Telegraph.

Podle listu již začali obyvatelé KLDR stávající nedostatek označovat za nový „namáhavý pochod“. Stejně byl přitom nazýván i hladomor, který v zemi propukl v polovině devadesátých let minulého století. Ten si vyžádal přibližně 3,5 milionu lidských životů.