Deník
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Historik: Deportovaní Židé z Košic byli až na výjimky ihned zabiti

Praha – Osudem deportovaných Židů z Košic byla ve většině případů okamžitá smrt, řekl regionálnímu Deníku historik Pavel Zeman z Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR).

13.8.2013 9
SDÍLEJ:

Deportace Źidů ze SlovenskaFoto: ČTK

Jsou důkazy o Csatáryho vině jasné, nebo existují pochybnosti?
Podle všech zpráv, článků a podkladů, které jsem měl k dispozici, není žádná pochybnost, že jde o muže, který velel maďarské policii v Košicích, měl na starost ghetto a velel deportaci židovských obyvatel v roce 1944. Podílel se i na dalších zločinech páchaných maďarskými okupačními silami. O jeho identitě není žádných pochyb, je dochována řada dokumentů, které dokládají jeho angažmá v řadách maďarské policie a na pronásledování Židů v Košicích.

Kdo byli lidé, kterých přes 15 tisíc v roce 1944 odjelo v transportech do vyhlazovacích táborů?
Byli to košičtí Židé a ti, kteří bydleli v přilehlých oblastech, takže to byli bývalí českoslovenští občané. Byli mezi nimi ale i bývalí maďarští občané, protože docházelo k přesunům obyvatel.

Jaký je potkal osud?
Převážná většina deportovaných zahynula, až na výjimky byli okamžitě zavražděni – zplynováni.

Historik Pavel ZemanSnaží se Česko v současnosti potrestat nějaké další válečné zločince, kteří působili za války na našem území?
Nevím o tom, že by české úřady v současnosti takový případ řešily. Do roku 1989 existovala Československá komise pro stíhání nacistických zločinců. Ta samozřejmě fungovala v prostředí komunistického Československa, takže činnost komise podléhala dobovým politickým tlakům. Přesto se řada případů řešila. Bohužel po roce 1989 byla komise zrušena a její dokumenty jsou dnes uloženy v archivech. Úkoly komise ÚSTR nepřevzal, i když by mohl některé zločiny z druhé světové války vyšetřovat a myslím, že i vyšetřoval.

Pokud byste měl spekulovat, tak myslíte, že se v materiálech zmiňované komise mohou nacházet informace o neodhalených zločincích?
Možné to samozřejmě je. Ale já bych na to odpověděl jinak. Například řada našich bývalých německých krajanů, bývalých československých státních občanů, kteří se od roku 1938 stali občany Říše, později sloužila ve vojenských či bezpečnostních jednotkách Třetí říše a někteří sloužili i jako dozorci nebo lékaři v některých koncentračních táborech. Určitě bychom je nespočítali na prstech jedné ruky, ale jedná se minimálně o několik desítek osob, ne-li více. A myslím, že toto je jedna ze zapomenutých stránek jejich angažmá za druhé světové války při pronásledování židovského obyvatelstva či politických a jiných odpůrců Třetí říše. Není jasné, kdo z nich dnes může žít. Muselo by se postupovat podle dobových materiálů a ve spolupráci s německými úřady, ale pochybuji, že by se dnes tohoto úkolu chtěl někdo zmocnit. Měl by jen symbolický význam, že i v Česku si uvědomujeme důležitost stíhání nacistických zločinů i dnes, protože to jsou zločiny proti lidskosti, které je potřeba připomínat, aby se neopakovaly.

V Německu nyní probíhá akce na dopadení posledních nacistických zločinců. Myslíte, že stihnou nad alespoň některými z nich vynést soudy rozsudky, nebo to budou komplikované procesy na mnoho let?
Při kvalifikaci trestných činů spáchaných za druhé světové války dnes německé úřady postupují tak, že stačí členství v jedné ze zakázaných organizací Třetí říše (například NSDAP nebo SS), a pak stačí doložit jen přítomnost na místech, kde se zločiny odehrávaly. Například stačí doložit, že dotyčný byl příslušníkem táborového personálu v Osvětimi a už na základě těchto zjištění je možné dotyčného soudit a asi i odsoudit. Tím, že se nemusejí dokazovat konkrétní vraždy, se samozřejmě trochu usnadňuje soudní řízení, ale přesto není jednoduché ty dokumenty shromáždit. S přihlédnutím k vysokému věku konkrétních osob se spíše domnívám, že soudy pokud by k některým mělo dojít, spíš neproběhnou, ale přesto to má symbolický význam.

Autor: Jan Horký

13.8.2013 VSTUP DO DISKUSE 9
SDÍLEJ:
Zástupci TOP 09 sledují výsledky sněmovních voleb. Markéta Pekarová Adamová. 21.10.2017
25

Ze sněmovních stran utratí nejvíc peněz za jeden hlas TOP 09

Volby 2017 - štáb ČSSD v Lidovém domě - Milan Chovanec, Lubomír Zaorálek a Bohuslav Sobotka.
15 15

Volební lídr ČSSD Zaorálek: Voliče nám vzalo ANO i Piráti

V českých volbách prohrála celá země, zní ze zahraničí

České parlamentní volby zaznamenala mnohá světová média. Přinášíme vám výběr z jejich ohlasů.

ANO jasně vyhrálo volby. Babiš chce silnou a stabilní vládu

Vítěz voleb Andrej Babiš na prvním setkání s novináři uvedl, že bude jednat s všemi stranami, které se dostaly do sněmovny. "Na prvním místě je zvolení předsedy sněmovny a dalších orgánů, teprve pak budeme mluvit o vládě. Chtěl bych ale, aby byla funkční co nejdříve a byla stabilní," uvedl šéf hnutí ANO.

Prezidentské kandidáty překvapil velký pád ČSSD. Obavy mají u SPD

Některé uchazeče o Pražský hrad překvapil výrazný propad sociální demokracie, úspěch hnutí ANO očekávali. Řekli to v reakci na výsledek sněmovních voleb.

Lídři stran se vyslovili pro poměrné dělení funkcí ve Sněmovně

Volební lídr ČSSD Lubomír Zaorálek doufá, že v nové Sněmovně bude zachováno poměrné zastoupení stran ve vedení komory. Podle šéfa lidovců Pavla Bělobrádka by však bylo kontraproduktivní, kdyby bylo více než pět místopředsedů. Místopředseda vítězného hnutí ANO Jaroslav Faltýnek s konsenzuálním rozdělením funkcí souhlasí, avšak připustil, že dohoda bude kvůli vysokému počtu zastoupených subjektů složitá. Politici to řekli v povolební debatě České televize.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení