Zatímco podle měření vědců až do průmyslové revoluce v 80. letech 19. století činily maximální odchylky hladin moří a oceánů 7,5 centimetru od průměrné hodnoty za 2000 let, ve 20. století to bylo zmíněných 14 centimetrů. „Dvacáté století je bez pochybností nejrychlejší," řekl podle agentury AP geograf a jeden z hlavních autorů studie Bob Kopp. Studii v pondělí otiskl časopis Proceedings of the National Academy of Sciences, který vydává americká akademie věd.

Do roku 2100 se podle vědců lidé musejí připravit na ještě daleko výraznější nárůst. V závislosti na tom, kolik emisí skleníkových plynů vypustí lidstvo do ovzduší a jak poroste teplota vzduchu, odhaduje studie, že by se proti dlouhodobému průměru mohla hladina světového oceánu zvýšit o 28 až 131 centimetrů.

Vědci ke stanovení historicky průměrné výšky hladiny použily řadu geologických metod včetně zkoumání pozůstatků či zkamenělin dávných organismů, usazených hornin či stop v půdě.

Podle jejich zjištění byly až do průmyslové éry výkyvy od průměru většinou směrem dolů. Současný nárůst je z velké části způsoben činností člověka, uvádí studie. To tvrdí i řada předchozích vědeckých prací, tato je však podle stanice BBC založená na velmi důkladném sběru dat.