Britové se k čínským územím, včetně Hongkongu, dostali v rámci tak zvaných opiových válek v druhé polovině 19. století. Britové totiž vyváželi do Číny velké množství opia z Indie a Čína se vzrůstajícím dodávkám i stoupajícímu množství lidí závislých na droze bránila. Británie ale vzhledem k vojenské převaze obě války vyhrála a jedním z výsledků byl i pronájem území, které dnes tvoří Hongkong. Smlouva byla uzavřena od 1. července 1898 do 30. června 1997.
V polovině 80. let 20. století začala Velká Británie vyjednávat podmínky přechodu od britské na čínskou správu. Citlivým momentem byla především aplikace čínských ekonomických a společenských pravidel a podmínek na kapitalistickou podstatu hongkongského prostředí. Britům šlo o to, aby na jejich bývalém území zůstal zachován tržní systém i systém demokratických svobod i po začlenění do komunistického státu. Podařilo se vyjednat, že minimálně 50 let, tedy do roku 2047 zůstane kapitalismus a životní styl zachovaný.
Po dvaceti letech čínské vlády se sice nenaplnily černé scénáře ekonomického krachu, ale přesto už před koncem britské správy se z Hongkongu odstěhovalo odhadem až 700 tisíc převážně majetných Číňanů a také se snížil objem investic do tohoto strategického ekonomického centra Číny.
Větší problémy představuje politický tlak čínských komunistických úřadů na přetrvávající demokratický systém města a celého území. Průběžně probíhají protesty a organizují se protestní hnutí, Čína potlačuje kritiky, kteří nesouhlasí s ovlivňováním společenského systému, který se tu za britské vlády vyvinul.
Součástí víkendových oslav převzetí Hongkongu zpět pod čínskou vládu je několikadenní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, který dorazil do města ve čtvrtek. Policie se připravuje na rozsáhlé demonstrace.
V rámci zklidnění situace během oslav zatkla čínská policie preventivně některé demokratické aktivisty. Některé části města byly zcela uzavřeny a je blokován přístup k mnoha hlavním tepnám Hongkongu. Si Ťin-pchingova návštěva tohoto bývalého britského teritoria je první v jeho dosavadním pětiletém prezidentském mandátu. Od 1. července také nastupuje do čela této zvláštní administrativní oblasti nová správkyně Carrie Lamová, která je známá svým propekingským postojem.