Kliknutím zvětšíteTisíce lidí řvou nadšením, klaksony aut troubí jako pominuté. Běsnící dav v jednu chvíli dokonce prolamuje bezpečnostní zábrany. Nic nepomáhá, že se ho snaží udržet na uzdě tisícovka policistů a padesátka vojáků.
Newyorské letiště Floyd Bennett připomíná hučící mraveniště. Všichni se zde v červencový den roku 1938 sešli kvůli jedinému - chtějí vidět milionáře, vynálezce, pilota a filmového producenta Howarda Hughese v momentě, kdy přistáním završí svou leteckou cestu kolem světa. S tříčlennou posádkou obletěl planetu rychleji než kdokoliv před ním.
Na rekordní cestu se Hughes vydal 10. července přesně před 85 lety. Zatímco u jiného člověka by oblet planety za 91 hodin, což byl v dané době neuvěřitelný čas, znamenal životní úspěch, pro Hughese to byla až všední záležitost. Hranice možného totiž posouval téměř denně, a to hned v několika oborech.
Není divu, že se jeho život stal vděčným námětem pro režiséra Martina Scorseseho, který jej zpracoval do Oscary ověnčeného snímku Letec s Leonardem DiCapriem v hlavní roli. O to vděčnějším, že Hughesův příběh měl i svou temnou stránku. Nenapravitelný sukničkář a dobrodruh, který rád šel až na hranu, byl zároveň psychicky nemocným člověkem.
Život Howarda Hughese mapuje film Letec s Leonardem DiCapriem:
Jeho podivínskou povahu potvrzuje i dobová reportáž listu The Guardian popisující Hughesovo přistání v New Yorku. „Hordy komentátorů se tlačí na čele davu ve snaze zachytit hlas pana Hughese, který však nechce vůbec mluvit. Novináři se ho snažili vyzpovídat. Zkusil by to znovu? Důrazně odpověděl: Nikdy. Měl hlad? Ne moc, řekl. Pak byl autem odvezen do hangáru,“ napsal The Guardian.
Zázračný milionářský synáček
Howard Hughes přišel na svět v roce 1905 do rodiny Howarda Robarda Hughese staršího, úspěšného vynálezce a podnikatele. Jak technické nadání, tak cit pro obchodování po něm zdědil, a tak bylo brzy jasné, že nebude živ pouze z otcova jmění.
Howard Hughes se narodil do rodiny úspěšného podnikatele - na snímku jako sedmiletý.
Už jako dítě vymýšlel vlastní technologie. „V jedenácti letech si sestavil vlastní bezdrátový radiový vysílač, a když mu bylo dvanáct let, noviny o něm psaly jako o prvním chlapci v Houstonu, který vlastní jízdní kolo s motorovým pohonem, které si sám sestrojil,“ píše web Century of Flight. Brzy se také začal zajímat o letectví, do kterého se skutečně zamiloval.
Jeho mládí ovšem poznamenala tragédie - s odstupem dvou let mu zemřeli oba rodiče. Hughesovi bylo pouhých devatenáct let, když se stal dědicem impéria. Hned poté odešel z rodného Texasu do Kalifornie. „Zamířil do Los Angeles, aby si splnil dva velké sny - režírování filmů a létání,“ konstatuje web Insider.
Žádná sukně není v bezpečí
Jednou z mnoha vlastností, které Hughese dokonale vystihovaly, byla urputnost. Jeho příchod do Hollywoodu nebyl příliš dobrý - první film, do kterého nalil peníze, byl propadák. To ale mladého milionáře neodradilo.
Další snímky, pod které se podepsal, už zaznamenaly obří úspěch a na konto si připsaly významné ceny - včetně Oscarů. „V roce 1930 propojil své dvě největší vášně, když produkoval a režíroval snímek Pekelní andělé, film o stíhačích v první světové válce. Snímek se stal jedním z nejdražších filmů v historii. Hughes se soustředil na autenticitu, použil kolem 150 letounů a najal akrobatické piloty. Tři z nich při natáčení zemřeli,“ nastiňuje Insider.
Howard Hughes byl ve 30. až 50. letech minulého století hollywoodským filmovým magnátem, který produkoval i cenami ověnčené filmy. Oscarový snímek Pekelní andělé i režíroval. Je o letcích v 1. světové válce.
Za knipl si při natáčení sedl i on sám. „Když piloti odmítli vyzkoušet na kamery jeden manévr, Hughes to udělal sám, přičemž na konci nouzově přistál,“ uvádí magazín muzea Smithsonian.
Na hraně žil nejen při práci, ale i v soukromí. Život v Hollywoodu mu (tehdy už rozvedenému) otevřel dveře do ložnic nejkrásnějších hereček dané doby. Jejich seznam čítá desítky jmen, včetně ikon jako Jean Harlowová, Ingrid Bergmanová, Katharine Hepburnová, Olivia de Havillandová, Ava Gardnerová, Rita Hayworthová či Marlene Dietrichová. „Zajímaly ho jen čtyři věci: peníze, filmy, letadla a krásné mladé ženy s krásným poprsím,“ napsala ve svých memoárech Gardnerová.
Do náručí Hughesovi ženy padaly snadno. „Pozdější generace ho znají hlavně jako paranoidního miliardáře, nevyléčitelně nemocného groteskního samotáře. Ale ve 30. letech 20. století byl Hughes hollywoodským fešákem bohatým jako Croesus a v očích všech hrdinou,“ konstatuje Smithsonian. K poslednímu zmíněnému označení přispěly zejména jeho letecké kousky.
Hollywoodská herečka Ava Gardnerová byla jednou z milenek výstředního miliardáře Howarda Hughese. Rozešli se poté, co Hughes Gardnerovou zbil.
Se smrtí v zádech
Létání Hughes opravdu miloval a byl této vášni ochoten obětovat všechno - včetně vlastního života. V pilotních schopnostech se neustále zdokonaloval. „Své 31. narozeniny oslavil tím, že do zbláznění cvičil vzlet a přistání na stroji Douglas DC-2. Také si neustále k procvičování pořizoval letadla nejrůznějších typů a každé, které dostal, chtěl nějakým způsobem předělat,“ uvádí Smithsonian.
Pokud někde chtěl opravdu zanechat nesmazatelnou stopu, mělo to být právě létání. „Nedlouho předtím, než zemřel, příteli prozradil, že chce, aby lidé vzpomínali pouze na jeho příspěvek pro letectví,“ uvádí web Insider.
Pro letectví toho udělal opravdu mnoho. Už ve 30. letech začal stanovovat nové letecké rekordy. „V roce 1935 překonal dosavadní rekord pro vnitrostátní let (v USA, pozn. red.), kdy letěl z Los Angeles do New Yorku za 7 hodin, 28 minut a 25 sekund,“ uvádí Insider.
Jedním z jeho nejzásadnějších rekordů byl ovšem v dané době nejrychlejší let kolem světa z července 1938. Hughes tímto kouskem sledoval víc než jen si "pohonit ego". „Nebyl to jen světový rekord, ale průkopnický let, který připravil chodníček začínajícím komerčním leteckým společnostem, z nichž jednu - TWA - později Hughes vlastnil,“ konstatuje magazín muzea Smithsonian.
Rekordní let Howarda Hughese:
Hughes věrný své vášni pro techniku sestavoval i vlastní letadla. Už v roce 1932 založil společnost Hughes Aircraft Company a pustil se do výroby prototypu Hughes H-1 Racer - se kterým pak zlomil rychlostní rekord, kdy létal 566 kilometrů v hodině. Za druhé světové války se dokonce stal jedním z největších zaměstnavatelů v oboru, nakonec ale dodávky, které po něm chtěla americká armáda, nesplnil.
Každopádně s vývojem jednoho z požadovaných strojů, později nazvaného Hughes XF-11, pokračoval i po válce. A málem za to zaplatil životem. V roce 1946, kdy se chystal k dalšímu z testovacích letů, už měl několik zkušeností s leteckými nehodami, při kterých mu šlo o život. Žádná ale nebyla tak vážná, jako ta s Hughes XF-11.
Letoun Hughes XF-11, který zkonstruoval výstřední miliardář Howard Hughes. S jedním z prototypů v roce 1946 nebezpečně havaroval - zničil tři domy a o vlásek unikl smrti.
Stroj po technické závadě rychle ztrácel výšku a Hughes to napálil do domů v Beverly Hills. Řítící se stroj zdemoloval tři stavení, než konečně zastavil. Při Hughesovi v tu chvíli opravdu stáli všichni svatí. „Měl štěstí, že vyvázl živý, ale byl těžce zraněn – měl rozdrcenou klíční kost, zhroucenou plíci, prasklá žebra, jeho srdce bylo při prudkém nárazu vytlačeno doprava a tři čtvrtiny jeho těla pokrývaly popáleniny,“ shrnuje Insider.
Hughes z hrozivé nehody vyvázl živý:
Jak připomíná web Century of Flight, právě tato těžká nehoda předznamenala následující Hughesův pád - mimo jiné proto, že po ní měl doživotní bolesti a ke všem dalším jeho zdravotním problémům se přidala závislost na lécích.
Měsíc nestříhané nehty a lahve s močí
Ani po nehodě Hughes neustal s prací v Hollywoodu a v oblasti letectví. Začalo ale přibývat problémů - třeba když si ho v roce 1947 předvolal válečný vyšetřovací výbor, u něhož musel vysvětlovat, proč nedodal za války žádné ze strojů, jejichž vývoj armáda zaplatila.
Jedním z nich byl třeba letoun H-4 Hercules, který se měl stát jakousi létající lodí a dodnes patří mezi největší letadla na světě (rozpětí křídel bylo přes 97 metrů, délka přes 57 metrů). Od některých senátorů si tento dřevěný obr vysloužil hanlivou přezdívku Smrková husa. Jak uvádí encyklopedie Britannica, Hughes po medializovaných výsleších zorganizoval veřejné předvedení stroje, přičemž ho u této příležitosti dostal do vzduchu, nakonec to byl ale "husin" jediný let.
Ve své době největší letoun na světě - stroj Hughes H-4 Hercules navrhnul a postavil miliardář Howard Hughes. Do vzduchu s ním z vody vzlétl pouze jednou (na snímku).
S přibývajícím věkem se Hughes začal stále více stahovat z veřejnosti. V 50. letech odešel z Hollywoodu a nadále se věnoval už pouze letectví a obchodu s nemovitostmi. „Poté, co se v roce 1966 přestěhoval do Las Vegas, se stal pionýrem korporátního vlastnictví hotelů a kasin v Las Vegas, tím, že koupil Desert Inn a sedm dalších hotelů v Las Vegas a Renu,“ píše web University of Nevada.
Díky chytrým investicím se se svým miliardovým majetkem řadil k nejbohatším lidem dané doby. Jenže jeho mysl už zaměstnávaly mnohem vážnější starosti. Vládu nad ním totiž stále častěji přebíraly jeho psychické nemoci. Trpěl obsedantně-kompulzivní poruchou, byl hypochondr, do toho měl neustálé bolesti z letecké nehody.
Jeho chování už bylo opravdu podivné. „Například jednou strávil čtyři měsíce v tmavé promítací místnosti, většinou nahý, přičemž celou dobu sledoval filmy a jedl jen kuře, čokoládu a mléko,“ připomíná Insider.
Koneckonců, i jeho podnikání v Las Vegas začalo podobně. Hughes totiž žil v hotelech, kde se nechal naplno ovládnout svými duševními démony. „Když ho v Desert Inn požádali, aby se odstěhoval, odpověděl tím, že zmíněný hotel koupil. Odstartovalo to jeho další utrácení v Las Vegas,“ doplňuje Insider.
Zabarikádovaný ve svém hotelovém patře tam pak žil ve tmě, mohla k němu vstoupit jen hrstka vybraných zaměstnanců. Kvůli bolestem si přestal stříhat vlasy i nehty, které mu údajně narostly tak, že nemohl ani chodit, a svoji moč skladoval v lahvích, které lemovaly zdi jeho příbytku.
Když v roce 1976 zemřel, údajně vážil jen něco přes 40 kilo a byl tak zarostlý a neupravený, že mu patologové museli vzít otisky prstů, aby si byli jisti, že je to on. Úspěšnému muži, jímž byl, se ani trochu nepodobal.
57
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
