Je to téměř idylická krajina, v níž řeka Vardar opouští Severní Makedonii a teče směrem do Řecka. Vinice, třešňové plantáže a kolem vysoké makedonské hory. Tento malý ráj odděluje od Řecka plot s ostnatým drátem.

Plot, který z pohledu českého premiéra Andreje Babiše chrání Evropu. „Je to absurdní, že ten plot je tady, na makedonské straně, když na té druhé je Schengen, tedy Řecko,“ říká Babiš, který hranici navštívil s makedonským ministrem vnitra Oliverem Spasovskim. „Jenže Severní Makedonie hranici střeží, zatímco Řekové si své povinnosti neplní,“ dodává premiér. 

Uprchlické tábory

Kousek od místa, které je nyní odděleno od Řecka dvojitým plotem s ostnatými dráty, je kóta 59. Místo, kde na vrcholu uprchlické krize před třemi lety tábořily desítky tisíc běženců, jež čekaly na to, zda se jim makedonská hranice otevře.

Přes několik desítek kilometrů plotu, který byl postaven především tady v nížinaté části hranice kolem řeky Vardar, běženci z Řecka dál do Severní Makedonie přicházejí. V řeckých uprchlických táborech jsou totiž stále desítky tisíc migrantů a tamní podmínky popisují mezinárodní organizace jako velmi špatné. Není proto divu, že se mnozí z nich pokouší stále dostat přes Severní Makedonii po „balkánské trase“ dál do Evropy, nejlépe až do Německa, Rakouska či Švédska.

Makedonci se jim v tom snaží bránit. Pomáhají tu už několik let i čeští policisté, jejichž počet se ustálil na čtyřech desítkách. Vedle terénních aut a technického vybavení mají u hranic s Řeckem i speciálně vycvičeného policejního psa. „Raději budu zadržovat migranty tady, než abych to musel dělat na české hranici,“ vysvětluje logiku české přítomnosti na severomakedonské hranici major Marek Volný z cizinecké policie Moravskoslezského kraje.

Na šestitýdenní misi v Makedonii už je po- několikáté. Jak dodává, důvodů, proč tady být, spíše přibývá, než by jich ubývalo. „Denně zadržíme desítky migrantů,“ říká Volný. „Ve srovnání se stejným obdobím v loňském roce dochází k nárůstu počtu cizinců,“ dodává.

On i jeho kolegové mají na hlídkách zbraně a často i neprůstřelné vesty. „Nevíme, s kým se setkáme. Musíme být připraveni na všechno,“ uvádí další z českých policistů. „Většina lidí se ale jen snaží nám utéct. V poslední době přechází velké skupiny, které se rozprchnou, a několikačlenná hlídka má pak problém je zadržet,“ vysvětluje. „Ale už se nám v minulých dnech podařilo zachytit padesát lidí,“ dodává. 

Běženci, kteří jsou zadrženi, mohou požádat o azyl v Severní Makedonii, nebo jsou vráceni do Řecka. „I nám se stalo, že jsme některé migranty zadrželi několikrát,“ dodává major Volný. Zahraniční mise českých policistů trvá šest týdnů, denně mají třináctihodinové směny. Makedonci jsou za pomoc vděční. „Slyšel jsem tady na naše policisty samou chválu,“ říká Babiš. „Je to ukázka naší solidarity. Určitě v tom budeme pokračovat, protože je důležité, aby Evropa zásadním způsobem problém nelegální migrace vyřešila,“ dodává k pokračování české policejní mise v Severní Makedonii.

Nezájem o běžence

Tiskové konferenci, kterou Babiš a jeho makedonský protějšek uspořádají v uprchlickém centru, zpovzdálí přihlíží humanitární pracovníci i běženci, většinou rodiny s dětmi. „Jsme z Mosulu. Tady v Makedonii je to mnohem lepší než v Řecku. Požádali jsme tu o azyl,“ říká Iráčan, který tu je spolu se ženou, matkou i dvěma dětmi. „Máme tu nyní ubytovaných asi čtyřicet lidí,“ uvádí mladý Makedonec, který v centru pomáhá.

„Češi tu pomáhali v době největší krize před několika lety, teď tu už nejsou,“ vysvětluje, proč je u vchodu i logo Člověka v tísni. Tato část migrační problematiky premiéra Babiše ale nezajímá. Humanitární pracovníky po tiskovce beze slova mine, nasedne do auta a odjíždí.