„Otec Fournier se s hasiči vydal do nitra hořící katedrály Notre-Dame, aby trnovou korunu zachránil,“ uvedl Etienne Loraillere z francouzské televize KTO Catholic.

V podobném duchu později promluvil i mluvčí pařížských záchranářů. „Jean-Marc Fournier je naprostým hrdinou. Ukázal nebojácnost, když v katedrále zamířil rovnou ke vzácným relikviím, aby se postaral o jejich záchranu. Se situacemi na hranici života a smrti se musí vypořádávat každý den,“ cituje jeho slova deník Daily Mail.

Zachráněné relikvie

Jeden ze symbolů Paříže, středověkou katedrálu zapsanou na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, zachvátily plameny v pondělí odpoledne. Požár přirozeně vzbudil obavy nejen o budoucnost gotické stavby, ale také o cenné artefakty, umělecká díla a další historické předměty, které se nacházely uvnitř.

Ohroženy byly troje vzácné varhany, vitrážová okna, sochy, ale především relikvie spojené s příběhem umučení Krista. V katedrále Notre-Dame byly uloženy část kříže a hřeb, které měly být použity k ukřižování Ježíše Nazaretského a především koruna z trní, kterou mu podle legendy jako symbol potupy nasadili na hlavu římští vojáci.

Právě tento věnec z větviček o průměru 21 centimetrů se podle deníku Daily Mail podařilo francouzskému kaplanovi zachránit, společně s rouchem sv. Ludvíka či Nejsvětější Svátosti. Trnová koruna se do Paříže dostala v roce 1238 poté, co ji byzantský císař Baldwin II. věnoval jako dar francouzskému králi Ludvíku IX. 

Šťastnou náhodou bylo před ničivými plameny uchráněno také 16 měděných soch, které byly minulý týden vůbec poprvé za posledních sto let z katedrály odvezeny kvůli renovaci.

Teroristický útok

Kvůli získání financí na obnovu katedrály spustila Francie národní sbírku. Peníze se začaly vybírat v úterý v poledne, přičemž lidé mohou přispívat prostřednictvím webových stránek www.fondation-patrimoine.org

Kaplan pařížského hasičského sboru Jean-Marc Fournier začal svou kariéru v řadách katolické církve v Německu, odkud se později přestěhoval do francouzského departmentu Sarthe s centrem ve městě Le Mans. V roce 2004 vstoupil do diecéze francouzských ozbrojených sil a následujících sedm let strávil s vojáky na různých místech po celém světě.

Během působení v Afghánistánu byl mezi skupinou vojáků, kteří se stali obětí přepadení. Deset z nich tehdy přišlo o život. „Během první cesty do Afghánistánu jsem měl ohromný strach. Podle toho, co jsme se naučili během výcviku, mohlo být prakticky vše co vidíme nebezpečné,“ popsal své zážitky Fournier.

Před čtyřmi lety byl zase mezi prvními, kteří pomáhali zraněným během nejhoršího teroristického útoku, kterému musela Francie v tomto století čelit. Během koncertu metalové kapely Eagles of Death Metal v sále Bataclan tu útočníci sympatizující s Islámským státem zajali několik desítek rukojmí, z nichž 89 nakonec zavraždili. Kaplan Fournier se modlil oběti a poskytoval útěchu všem, kteří byli poraněni nebo ztratili své blízké.

Lidský řetěz

Ačkoli byl Fournier prvním, kdo se na nebezpečnou cestu pro historické vzácnosti vydal, bez přispění celého hasičského týmu by jeho snaha nebyla zdaleka tak úspěšná. Za jejich statečnost poděkovala hasičům i starostka města Anne Hidalgová, která na svém twitteru uvedla, že „vytvořili impozantní lidský řetěz, aby artefakty zachránili“.

Fotografie ze záchranné operace zveřejnil na twitteru také francouzský ministr kultury Frank Riester. „Pracovníci ministerstva kultury společně s arcibiskupským personálem a bezpečnostními složkami evakuují díla z katedrály,“ napsal.

„Díky statečnosti našich hasičů, stejně jako civilních pracovníků, se podařilo velice rychle zasáhnout. Celý tým byl plně odhodlaný všechny tyto vzácné kousky zachránit, obzvláště náboženské relikvie a trnovou korunu. Vše je v bezpečí, nepoškozené,“ řekl pro CBS News místostarosta města Jean-Francois Martins.

Jak je tomu v Česku?

Pro ochranu památek před požáry jsou zásadní pravidelná cvičení hasičů. „Katedrálu sv. Víta a Pražský hrad chrání hasičský sbor Pražského hradu, který pravidelně trénuje,“ řekl mluvčí pražských hasičů Martin Kavka. Podle něj je podstatné, zda památka prošla rekonstrukcí, během které se instalovaly protipožární opatření. V 19. století byla katedrála sv. Víta opatřena takzvanými suchovody, což jsou roury, na které hasiči mohou napojit hadice s vodou a dopravit vodu až na střechu budovy, kde k ní připojí další hadici. „Je to hlavně o cvičení, aby hasiči památku dobře znali a věděli, jak správně a rychle zasáhnout,“ dodal Kavka.