Rabia Balkhi měla relativní štěstí. I když vyrostla v zemi, která se ke členům sexuálních minorit, tedy tzv. komunity LGBTQ (lesby, gayové, bisexuálové, transsexuálové a queer) staví s velkou mírou nevole. Její rodina ji totiž jako lesbu akceptovala.

Mladá žena však upřesňuje, že přijetí její rodinou je s novým režimem v zemi všechny staví do nebezpečí. Tálibán v hlavním městě Kábulu totiž na sexuální minority začíná vyvíjet fyzický i psychický nátlak.

Ihned po převzetí moci Tálibánem se Balkhi s rodinou uchýlila do úkrytu. Její jméno i jména dalších respondentů, kteří o situaci v zemi se CNN mluvili, byla z bezpečnostních důvodů upravena. Balkhi se rozhodla vystupovat pod jménem slavné afghánské básnířky, kterou považuje za hrdinku.

Dvacetiletá studentka je jedna ze stovek mladých členů LGBTQ komunity, kteří apelují na zahraniční aktivisty a bojovníky za práva komunity, aby jim pomohli ze země utéci. Dva členové komunity, kteří žijí mimo Afghánistán, pro CNN uvedli, že každý z nich má seznam se stovkami jmen lidí, kteří chtějí před Tálibánem uprchnout.

„Situace se každým dnem zhoršuje… strach ze zatčení je součástí života, jsem v takovém stresu, že nemohu ani spát,“ napsala Balkhi CNN z neznámého místa.

Trest? Ukamenování

Zatím není jasné, jakým způsobem se Tálibán k sexuálním minoritám zachová – žádné oficiální prohlášení zatím neučinil. V rozhovoru pro německé noviny Bild z července však jeden z tálibánských soudců uvedl, že pro homosexualitu existují jen dva možné tresty: ukamenování a „rozdrcení pod zdí“.

Tálibán na dotaz CNN odpověděl, že žádné oficiální plány zatím nemají. „Až něco bude, budu vás informovat,“ uvedl mluvčí.

Členové LGBTQ komunity, se kterými server CNN mluvil, uvádějí, že znají lidi, kteří se stali terčem útoků a znásilnění. Jde o přátele, partnery či známé. Bojí se, že islámští fundamentalisté či členové občanské sebeobrany budou dělat totéž.

Někteří členové minorit se podle CNN schovávají ve sklepích a pokojích již týdny. Některé schovávají přátelé, kteří jim obstarávají zásoby. Někteří jsou sami a docházejí jim zásoby.

Všichni se však shodují, že se cítí být mezinárodní komunitou opuštěni. Tvrdí, že musí zemi opustit dříve, než je Tálibán najde.

Před příchodem Tálibánu

I před převzetím moci to sexuální minority v Afghánistánu neměly jednoduché. V americké zprávě z roku 2020 stojí, že afghánské menšiny čelí „diskriminaci, násilí a znásilňování“, rovněž obtěžování a věznění ze strany úřadů.

„Homosexualita byla široce vnímána jako tabu a něco nemravného.“ I v dobách minulé vlády byla homosexualita nelegální a trestaná až dvěma lety za mřížemi. Podle respondentů CNN byli i před změnou režimu členové LGBTQ komunity pravidelně obětmi diskriminace, verbálního obtěžování a výhrůžek fyzického násilí. Bylo však pro ně ve společnosti alespoň malé místo.

Nemat Sadat, afghánská LGBTQ spisovatelka žijící v USA tvrdí, že členové její komunity významně napomohli její zemi za posledních dvacet let vzkvétat. Uvádí jako příklady průmysl make-upu a módy.

Jen málo z respondentů, se kterými server CNN pro svůj text mluvil, se i před převzetím vlády v zemi cítilo bezpečně vyjít se svou orientací otevřeně ven.

Balkhi uvádí, že se se svou přítelkyní mohla vídat jen o víkendech a tajně. Hilal, pětadvacetiletý gay, uvedl, že měl přítele a otevřeně za práva LGBTQ bojovali. V současnosti žije v úkrytu.

Život ve strachu

Vláda Tálibánu v zemi velmi výrazně omezuje život i heterosexuálním ženám. Podle Balkhi jim nový režim ukončil sny o ukončení studií. Lesby tak čelí ještě většímu nebezpečí. Podle Tálibánu má v zemi „zavládnout právo šaría, a to je vše“. To zahrnuje i trest smrti pro homosexuály.

Podle Balkhi má Tálibán dokonce přesné informace o každé rodině. Po převratu se ona i celá její rodina přesunula z Kábulu do bezpečného úkrytu. Obává se, že pokud by ji Tálibán objevil, tak by ji ukamenoval.

Hasan, další z mužů, se kterými server CNN mluvil, uvedl, že minulý týden mu zavolalo neznámé číslo. Dotyčný oznámil, že je cílem, protože je gay. Hassan se zeptal, kdo je na druhé straně. „Moc se neptej, najdeme si tě,“ odpověděl mužský hlas. Hasan si změnil číslo.

Hilal, který bojoval v zemi za práva LGBTQ komunity uvedl, že se kolem jeho rodinného domu po něm sháněla skupina mužů. „Vyhrožovali mému bratrovi, řekli mu, že pokud se vrátím domů, zabijí mě,“ uvedl.

Hilal se již tři týdny schovává u kamaráda ve sklepě. Smířil se s tím, že se už do svého rodinného domu možná nikdy nepodívá. „Jsme LGBTQ, není to naše chyba, je to napsané v našich osudech, v našem duchu… Nikdo to nemůže změnit. Jediné, co mohou udělat, je mě zabít,“ uzavřel Hilal.

Opuštění a naštvaní

Američané a jejich spojenci se po pádu Kábulu snažili řadu lidí evakuovat. Neziskové organizace a bojovníci za práva LGBTQ komunity však uvádějí, že se podařilo uniknout jen několika málo členům sexuálních minorit. Většina lidí tvrdí, že neznají nikoho, kdo by zemi opustil.

Hilal uvedl, že byl na americké úřady naštvaný. Cítí se opuštěně, domnívá se, že západní země ponechaly jeho a další gaye, lesby a transsexuály v zemi opuštěné. „Novináři, aktivisti za práva žen, a ti, co pracovali pro zahraničí, byli evakuováni. Nic ale neudělali pro nás,“ řekl CNN. „Určitě nás zabijí… žádáme o okamžitou evakuaci ze země.“

Mnohé organizace se snaží najít způsob, jak tyto lidi ze země evakuovat. Žádné bezpečné cesty však nenašly. Upozorňují, že někteří Afghánci jsou tak zoufalí, že se nechají nachytat podvodníky, které jim dávají jen falešné naděje. Někteří na druhou stranu neberou telefony ze strachu, že je Tálibán vystopuje.

Server CNN mluvil s řadou lidí, kteří se snaží na sebe nestrhávat pozornost. Lesby se tak například vdávají za své kamarády, aby unikly zbytečné pozornosti. Někteří gayové se snaží vypadat mužněji, aby na sebe neupozorňovali. Gay, se kterým server CNN hovořil, byl ale i tak obětí fyzického útoku Tálibánu, když ho jeden z jeho členů zahlédl na ulici. „Proklel mě a řekl, zda nevím, jak chodit jako muž,“ upřesnil. Bojovník Tálibánu ho zbil plastovou trubkou.

Podle Balkhi mají lesby určitou výhodu – mohou se schovat pod tradičním úborem a zahalit si obličej. Ona i se svou rodinou se před měsícem snažila dostat na letiště v Kábulu. Tálibán je však odehnal. Hrozil jim biči do té doby, než neodešli. „Nevím, zda se mi podaří odejít. Jen vím, že v této situaci tu nemohu žít,“ uzavřela.

Mnoho členů LGBTQ komunity v Afghánistánu rovněž přestává komunikovat. Není jisté, zda jen nezvedají telefon, zda se jim podařilo utéci, či zda nejsou mrtví. Mnoho Afghánců ztrácí naději a hladoví.

Není zatím jasné, jak dlouho budou žít v těchto podmínkách. Hilal se obává, že členové jeho komunity v Afghánistánu nepřežijí. „Chci žít a žít v demokracii. Jsme lidé, chceme žít jako ostatní, ale jiní mohou a my ne,“ uzavřel pro CNN. „Není naší chybou, že jsme LGBTQ. Bůh nás tak stvořil.“