Sonda InSight přistála v lávové planině Elysium, která se nachází v mělkém kráteru naplněném prachem a pískem. Tento kráter vznikl s velkou pravděpodobností po dopadu meteoritu.

"Vedecký tým doufal, že sonda přistane v písečné oblasti s několika kameny, takže nemůžeme být šťastnější," řekl projektový manažer společnosti InSight Tom Hoffman.

"Na Marsu samozřejmě nejsou žádné přistávací plochy, takže přistání na něčem, co vypadá jako pískoviště bez větších hornin, by mělo usnadnit hladké vysunutí přístrojů. Jde o ideální místo pro to, abychom mohli začít vrtat," dodal. 

Pískoviště

Právě skalnatost a sklon terénu je pro přístroj jménem HP3, který bude měřit teplo uvnitř Marsu, i citlivý seismometr SEIS velmi důležitý. Oba přístroje by totiž měly s kameny problém. „Pískoviště“ jim maximálně vyhovuje a dává vědcům naději, že se podaří zjistit co nejvíc informací o Rudé planetě.

Vozítko je podle posledních údajů také v ideální poloze. Nachází se ve sklonu asi 4 stupně, bylo však navrženo tak, aby fungovalo na povrchu se sklonem až do 15 stupňů. Platí však, že čím rovnější plocha je pod ním, tím lepší práci může odvést.

Snímek pořízený sondou InSight
Úspěch sondy InSight. Na Marsu otevřela solární panely a nabíjí se

Příliš strmý svah nesprávným směrem by mohl také ohrozit schopnost kosmické lodi získat dostatečný výkon k rozevření solárních panelů. Mohlo se stát, že by například neměla dostatek energie ze slunečního světla. Kdyby přistála ve stínu nějakého většího kamene, byl by tento problém ještě větší. Nic takového se naštěstí nestalo, solární panely se podařilo bez problémů otevřít a pracují s předpokládanou účinností.

Více energie než jakýkoliv jiný přístroj

Poslaná data navíc podle týmu InSight ukazují, že během prvních dní na Marsu byl stroj schopný získat ze solárních panelů víc energie než jakýkoliv jiný přístroj před ním. „Je skvělé udělat první rekord hned v průběhu prvních dní na Marsu,“ komentoval Tom Hoffman.

Snímky sondy InSight na Marsu.
Na Marsu přistála sonda InSight, poslala první snímky

Sonda už také pořídila první fotografie, na kterých je patrné okolí. Zatím však nejsou dostatečně ostré, což se ale brzy změní. InSight totiž v příštích dnech uvolní průhledné plastové kryty proti prachu, které při přistání udržovaly čočky fotoaparátů neporušené. "Těšíme se další fotografie, které budou v mnohem větším rozlišení," uvedl Bruce Banerdt, který má na starost výzkumnou část projektu. 

InSight by zde měla zkoumat rotaci Marsu, seizmickou aktivitu i objem tepla, jež vychází z vnitřku planety a v minulosti mohlo ovlivňovat různé geologické procesy. Je vůbec první misí, jež bude studovat hlubiny rudé planety. Všechny dosavadní bádaly jen na jeho povrchu. Mise by měla trvat 708 solů (marsovských dnů), což je 728 dnů na Zemi. 

Pro Američany jde o výjimečný úspěch. Dosud se totiž žádné jiné zemi nepodařilo dopravit na povrch Marsu aparát, který by poté fungoval. V roce 1971 sice na rudé planetě přistála sonda Mars 3, ale letové středisko s ní však vzápětí ztratilo kontakt.

Kráter Jezero
Na Marsu přistane v roce 2021 nové vozítko. Bude bádat v kráteru zvaném Jezero