„Chceme budoucnost, ve které stále větší počet imámů vyroste v Rakousku a bude umět německy," řekl podle AFP ministr zahraničí a integrace Sebastian Kurz s tím, že zájem zavést podobný zákon projevily i další země, mimo jiné i Německo či Švýcarsko.

Norma přitom vedle omezení přináší muslimské komunitě i nová práva, včetně vysokoškolského teologického studia islámu v Rakousku.
Parlamentem prošla změna pravidel hladce, návrh totiž vzešel od velké koalice sociálních demokratů a lidovců. Mimo vládní strany však novelizace původní normy z roku 1912 vyvolává smíšené reakce.

Různorodé odpůrce má mezi Zelenými, liberály i krajně pravicovou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ). Zatímco ty první považují zákon za diskriminační, FPÖ jej označila za „placebo" neřešící problémy s muslimskou komunitou. Rozdílně přijímají regulace i sami muslimové – navzdory tomu, že vláda stáhla některé nejkontroverznější body, mimo jiné zavedení „oficiálního" koránu v němčině.
Zatímco největší rakouská islámská organizace nový zákon přijala, ostatní skupiny se staví proti.

Kritika se ozývá i z jiných zemí, zejména pokud jde o zákaz zahraničního financování. Vlivný turecký klerik Mehmet Gormez zákon označil za „návrat o 100 let dozadu".

Rakouské islámské náboženské spolky budou mít podle nových pravidel také povinnost zbavit funkcí své hodnostáře, například imámy, pokud budou odsouzeni k alespoň ročnímu vězení. Svou funkci nebudou smět vykonávat ani v případě, že „trvale ohrožují veřejnou bezpečnost, pořádek, zdraví a morálku či práva a svobody druhých", citovala ze zákona agentura APA.

Halal a muslimské svátky ve školách

Naopak mezi privilegia, která rakouští muslimové získají, patří například právo na duchovní péči v armádě, ve věznicích nebo v nemocnicích. Ve zmíněných institucích a veřejných školách mají muslimové také právo na halal jídlo. Žáci vyznávající islám budou moci mít během muslimských svátků prázdniny.

Norma také muslimům 
v Rakousku povoluje „výrobu masných výrobků a dalších potravin podle vnitřních nábožensko-společenských předpisů".

Muslimské společnosti a jejich členové mají být dále oprávněni vést děti a mládež k tradičním zvykům a „vychovávat je podle náboženských principů". Konkrétně je zmíněna například mužská obřízka.

Kromě toho však nový zákon potvrzuje přednost státního práva před náboženským. To znamená, že například nelze praktikovat náboženské zvyky, které porušují rakouské zákony.

Islám má v Rakousku dlouhou tradici – větší muslimská komunita se stala součástí Rakouska-Uherska poprvé 
v roce 1878, kdy tehdejší mocnářství obsadilo Bosnu a Hercegovinu. Islám je v Rakousku oficiálně uznaným náboženstvím od roku 1912.

Většina rakouských muslimů pochází z Turecka a Bosny a Hercegoviny. V zemi je kolem 200 registrovaných mešit a více než 55 tisíc žáků navštěvuje na státních školách hodiny náboženství zaměřené na islám. Rakousko má stejně jako jiné evropské země problém s radikály, kteří chtějí bojovat po boku teroristů 
z takzvaného Islámského státu. Do Sýrie a Iráku dosud za tímto účelem odešlo z Rakouska téměř 200 lidí.