Indiáni zoblasti Lakoty chtějí dokonce ve své nové zemi vydávat vlastní pasy či řidičské průkazy. Žádné daně ale od svých vrstevníků vybírat nebudou.

Potomci legendárních postav jakými byli náčelníci Sedící býk a Šílený kůň, se po 150letech soužití sUSA rozhodli stát samostatným národem.

Sedící býk se ve své době řadil mezi nejvýznamnější indiány. Vroce 1876vedl kmeny Siouxů ve slavné bitvě uLittle Bighornu, kde byla zcela poražena sedmá kavalerie plukovníka Custera. Do bitvy Sedící býk shromáždil sedm indiánských kmenů, což představovalo tři tisícemužů.

Ojednostranném vypovězení smluv informovalo americké ministerstvo zahraničí. „Smlouvy uzavřené před 150lety byly je čmáranicí na papíře, jejich vypovězení je vsouladu správem,“ uvedli indiánští aktivisté podle televize Fox News. Vedle ministerstva informovali indiáni osvé nezávislosti ivelvyslanectví vChile, Bolívii, Jihoafrické republiky a Venezuely.

„Od teď nejsme občany Spojených států. Všichni, kdo žijí na našem území, se knám mohou přidat,“ pronesl bojovník za práva Siouxů RussellMeans.

Americké noviny připomínají, že důvodem vyhlášení nezávislosti může být iskutečnost, že USA odmítají indiánům platit podíly ztěžby ropy na lakotském území. Oblast patří mezi nejchudší regiony vAmerice, naprostá většina lidí tu žije pod hranicí chudoby.