Politici v Ásámu dlouhodobě brojí proti nelegální migraci, přičemž test státní příslušnosti má dokázat, že oni lidé do Ásámu skutečně patří, vyrostli v něm a mají k němu vztah. Bengálští muslimové, kteří tvoří drtivou většinu zmíněných čtyř milionů, se nyní obávají, že budou deportováni, popřípadě odesláni do migračních center. Ta by jejich nucený odchod ze země pouze pozdržela.

Zástupce Ásámu, ministr Sarbananda Sonowal, však řekl indickým médiím, že „ti, kdo se ze dne na den stali jedinci bez státní příslušnosti, se bát nemusejí“. Dodal, že každý z nich bude mít právo svůj nárok na státní příslušnost dokázat. „Nikdo nebude poslán do vazby, s nikým nebudeme jednat jako s cizincem,“ uklidňoval Sonowal lid v deníku Hindustan Times.

Lidé jsou uvedení v seznamech a postupně budou muset doložitt, že k Ásámu měli určitým způsobem blízký vztah už před rokem 1971, kdy došlo k hromadnému přesunu lidí z válkou zmítaného Bangladéše. Podobné akce probíhají v celé Indii už dva roky a podobně mají prověřit celkem až 33 milionů lidí.

Opozice však nechce podobné rozhodnutí nechat jen tak. „Snaží se takto izolovat muslimy, protože jejich počet je pro ně vysoký i překvapující. Budeme ale bojovat,“ řekl Ripun Bora, odpovědná osoba opoziční strany Kongresu.

Již v roce 1983 byly desítky lidí zabity ozbrojenými útočníky, kteří nesouhlasili s poskytováním azylu muslimským uprchlíkům. Někteří místní obyvatelé navíc stále tvrdí, že celková demografie státu byla určena z velké části pouze muslimy.

Ti se ale podle britského deníku The Guardian rozhořčeně brání, že jiný domov nikdy nepoznali a z Ásámu pocházejí nejen oni, nýbrž také jejich prarodiče. Konečný registr všech obyvatel bude dokončen až poté, co se ony čtyři miliony lidí odvolají proti případnému vyloučení své osoby ze seznamu a dokáží, nebo nedokáží onen nárok, který indická vláda požaduje.

Ásám již údajně vystavěl několik středisek, v nichž jsou ti, jimž se příslušnost nedaří prokázat, zadrženi a posléze vyhoštěni za zemské hranice. Indická vláda nicméně prý Ásámu nařídila, aby nepodnikal žádné zbrklé akce bez jejího svolení. Uvědomuje si totiž, že lidé sice musí doložit, že ze země opravdu pocházejí, velká část z nich však potřebnými papíry zkrátka nedisponuje.

„Mnoho z nich jsou pouze chudé, negramotné rodiny, které žádné papíry, které by mohly dokázat, jak dlouho ve státě žijí, nemají. Tvrzení, že dostanou šanci prokázat svou příslušnost, je jednoduché, ale nikoli pro ně,“ řekl například sociální pracovník Prašant Bora z Guváhátí, hlavního města Ásámu.

The Guardian dále uvádí, že vládní orgány sousedních států, tedy Méghálaji, Manípuru, Arunáčalpradéše a Nágálandu, již začaly zabezpečovat hranice, neboť se bojí, že lidé by ze strachu mohli postupně přejít na jejich území.