Asie je bezesporu kontinentem mnoha veletoků, jejichž délka činí tisíce kilometrů. Ganga, Indus, Jang-c’-ťiang či Mekong sice poskytují živobytí obrovskému množství rybářů i zemědělců, v posledních letech se však právě ony dostávají pod bezprecedentní tlak. Globální oteplování totiž vede k postupnému zmenšování ledovců, jež napájejí řeky.
Tento jev v prvé řadě ohrožuje dodávky pitné vody, nedozírné jsou však i jeho - na první pohled možná méně viditelné - následky. Někteří odborníci totiž vidí jasnou souvislost mezi táním ledovců a četnějším výskytem sesuvů půdy či bleskových záplav, upozornil server Science Alert. Dopady mají i výstavba přehrad či poškozování křehkých ekosystémů.
"Ve stavu řek se nepochybně odráží rozvojové projekty, těžba písku a kamene či ukládání pevného i tekutého odpadu. Pak je tu změna klimatu - dlouhodobější proces, který již probíhá, a jehož následky můžeme pozorovat. Tak či onak, řeky skutečně čelí většímu tlaku, než kdy dříve," řekl agentuře AFP Himanšu Thakkar z Jihoasijského svazu přehrad, řek a lidí (SANDRP).
Zdevastované údolí řeky
Poté už je to jen krůček od neštěstí. K zatím poslednímu z nich došlo v neděli v severoindickém státě Uttarákhand, kde se odlomil kus himalájského ledovce a zřítil se do místní přehrady. Ohromná masa vody následně zdevastovala údolí řeky Dhauliganga, když smetla silnice, mosty i budovy, a zasáhla také dvě vodní elektrárny.
Při bleskových záplavách zemřely desítky lidí, více než 170 dalších se i nadále pohřešuje.
Přesné příčiny nedělní tragédie zatím nejsou známy, roli však mohla sehrát i výstavba vodních elektráren. "Jedná se o seismicky aktivní oblast, rozhodně není vhodná pro podobný druh výstavby," upozornil Thakkar a dodal: "Správné naplánování, posouzení dopadů, geologické posouzení - k ničemu z toho v tomto případě nedošlo."
Jiní však z neštěstí viní právě prudký nárůst teplot. Ostatně, studie z roku 2019 naznačila, že od přelomu století tají himalájské ledovce dvakrát rychleji, než bylo běžné v předchozích 25 letech. "Dopady změny klimatu na Himaláje jsou skutečné," uvedl ředitel Singapurské observatoře Země Benjamin B. Horton.
Ničivé povodně postihly sever Indie i v roce 2013. I tehdy utrpěl největší škody stát Uttarákhand, kde vzedmuté řeky strhávaly domy a odnášely i celé vesnice. Po celé Indii si tehdy záplavy - v kombinaci se sesuvy půdy - vyžádaly na šest tisíc lidských životů.
Rekordní záplavy v Číně
To sousední Čína loni čelila nejhorším záplavám za posledních třicet let. Hladina několika desítek řek vystoupala na rekordní výši, přičemž většina z nich se nacházela v povodí nejdelší a nejvýznamější čínské řeky Jang-c’-ťiang. Při záplavách zahynuly stovky lidí a zničeny byly tisíce domů, což podle ekologů svědčí o narůstajících dopadech změn klimatu.
Právě ve snaze zabránit povodním vybudovala Čína rozsáhlou síť přehrad, toto rozhodnutí ale odborníci považují - stejně jako v případě Indie - za kontroverzní, neboť přehrady podle nich přispívají ke vzniku zemětřesení a sesuvů půdy.
Peking čelil kritice zejména kvůli přehradě na řece Mekong, která protéká jihovýchodní Asií. Po výstavbě přehrady totiž kleslo množství vody v řece na rekordní minimum, takže Laos, Thajsko, Kambodža i Vietnam bojovaly v roce 2019 s velkými suchy, konstatoval server Science Alert.
Někteří se přitom domnívají, že k výstavbě přehrady vedly Čínu i postranní motivy. "Komunistická strana Číny nyní ovládá jednu z nejdůležitějších řek světa, na níž závisí životy milionů obyvatel sousedních zemí," uzavřela Patricia Adamsová ze společnosti Probe International.
