Raketa má startovat 5. listopadu 14:38 místního času (10:08 SEČ) z indického vesmírného střediska Šríharikota na východním pobřeží země a indická televize ho bude vysílat v přímém přenosu. Zahájení nepilotované mise bylo původně plánováno na 28. října, ale Indická organizace pro výzkum vesmíru (ISRO) ho kvůli nepříznivému počasí odložila. Startovací okno je otevřené do 19. listopadu.

780 milionů kilometrů dlouhá pouť

Kosmické plavidlo Mangalján (v hindštině „marsovská vesmírná loď") by mělo do 1. prosince setrvat na oběžné dráze kolem Země a poté se vydat na desetiměsíční, 780 milionů kilometrů dlouhou pouť kosmickým prostorem. Podle plánů se 24. září příštího roku sonda sama navede na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu, na níž bude nejblíže povrchu této planety 365 kilometrů a nejdál 80.000 kilometrů. Družice o hmotnosti 1350 kilogramů, vybavená pěti přístroji bude minimálně půl roku studovat povrch a složení atmosféry Marsu. Zvlášť pak má hledat důkazy výskytu metanu, jehož přítomnost může naznačovat, že na nejbližším sousedovi planety Země jsou vhodné podmínky pro život.

Cílem indické mise k Marsu je především demonstrovat technologické schopnosti Indie. Pro Dillí je prestižní hlavně v jejím vesmírném soutěžení s Čínou. Ta sice již pravidelně vysílá do kosmu své astronauty a na oběžné dráze testuje vlastní obdobu Mezinárodní vesmírné stanice, její pokus vyslat kosmickou loď Jing-chuo 1 k rudé planetě ale ztroskotal v roce 2011 na technických problémech. Experti připomínají, že mise mířící k Marsu zůstávají stále velkou výzvou, neboť pouze necelá polovina jich byla úspěšných. Dva týdny po startu indické rakety se chystají vypravit svou další sondu k Marsu také Spojené státy.

Závody ve vesmírném průzkumu

Když v roce 2011 selhala čínská mise k Marsu, Indická vesmírná agentura údajně urychlila své přípravy k vyslání lodi Mangalján a přichystala cestu za pouhých 15 měsíců. „Domnívám se, že mise byla v tomto okamžiku urychlena, aby Indie mohla světu ukázat, že co se týče průzkumu vesmíru, nemusí vždy zaostávat za Čínou," uvedl Dean Cheng z institutu Heritage Foundation se sídlem ve Washingtonu.

Kořeny indického vesmírného programu sahají do 60. let minulého století. Do prestižního „vesmírného klubu" vstoupila Indie v červenci 1980, kdy vyslala na oběžnou dráhu družici Róhíní 1. Donedávna bylo její prioritou vysílat telekomunikační a meteorologické družice, které přímo pomáhají chudému obyvatelstvu Indie. V roce 2008 se ale Indie pustila do průzkumu vesmírného prostoru, když vypustila nepilotovanou sondu Čandrájan-1 k Měsíci. Ta vyšla indickou vládu na 3,86 miliardy rupií (1,2 miliardy korun), dalších 4,5 miliardy rupií (1,4 miliardy korun) bylo vynaloženo na sondu k Marsu.

I když se Dillí pyšní tím, že jeho marsovská mise je ve srovnání s podobnými projekty ostatních zemí velmi levná, vyvolala v zemi kritiky od těch, podle nichž je indický program průzkumu Marsu zbytečným rozhazováním peněz v době, kdy v zemi stále žijí miliony lidí pod hranicí chudoby. Indická vláda ale dlouhodobě poukazuje na to, že technické novinky vyvinuté ve vesmírném programu mají praktické uplatnění v každodenním životě.

Mars:
Ilustrační foto.- Mars je druhou nejmenší planetou sluneční soustavy (po Merkuru) a čtvrtou ve vzdálenosti od Slunce; oproti Zemi má jen přibližně čtvrtinový povrch a pouze asi desetinu hmotnosti. Má dva malé měsíce - Phobos (Strach) a Deimos (Hrůza).
- Má velmi řídkou atmosféru, která není schopna zadržovat tepelnou výměnu mezi povrchem a okolním prostorem, což má za následek velké teplotní rozdíly během dne a noci (od -133 do +27 stupňů Celsia); průměrná teplota tam činí -55 stupňů Celsia; 95 procent atmosféry tvoří oxid uhličitý.
- Název dostal podle římského boha války Marta; říká se mu i rudá planeta - červený je prach a písek bohatý na oxid železitý.
- Na Marsu je i nejvyšší známá hora sluneční soustavy - vulkán Olympus Mons, tyčící se 27 kilometrů nad povrchem.
- Na Marsu zřejmě bývala tekutá voda, ovšem v dobách, kdy tam byly naprosto odlišné podmínky. Dnes se v tamním řídkém ovzduší voda v tekutém skupenství nevyskytuje (jen jako vodní pára či jako jemné ledové krystalky).

Výzkum Marsu:
- První neúspěšné pokusy o vyslání sond k Marsu uskutečnil Sovětský svaz v říjnu 1960, sondy Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale nedostaly ani za hranice zemské atmosféry.
- Jako první úspěšně prolétla kolem Marsu v červenci 1965 americká sonda Mariner 4, jež pořídila první snímky povrchu. Další americká sonda Mariner 9 byla v listopadu 1971 jako první navedena na oběžnou dráhu Marsu - první sonda na oběžné dráze jiné planety.
Robotické vozítko Curiosity na planetě Mars.- Na povrch Marsu dopadl jako první v listopadu 1971 sovětský Mars 2, ale kontakt s ním nebyl navázán. Jen pár sekund trvalo 2. prosince 1971 spojení s další sovětskou sondou Mars 3.
- Prvním úspěšným přistáním na Marsu se 20. července 1976 stala americká sonda Viking 1, jež pak šest let (do listopadu 1982) mapovala povrch - délkou pobytu vytvořila na dlouho rekord, který překonalo až v roce 2010 vozítko Opportunity (to je na Marsu od ledna 2004 dodnes). Sonda Viking 1 na Zem odeslala mimo jiné první barevnou fotografii povrchu Marsu a se sondou Viking 2, jež přistála na Marsu o dva týdny později, pořídila přes 50.000 snímků, nicméně známky po životě nenašla.
- Americká sonda Phoenix (na Marsu od května do listopadu 2008) tam našla 31. července 2008 definitivní důkaz o existenci vody. Kromě toho ale v tamní půdě odhalila silně jedovaté perchlorové soli, což značně snižuje šanci najít stopy života.
- Úspěšné sondy k Marsu vyslaly dosud jen Rusko/Sovětský svaz, Spojené státy a Evropská vesmírná agentura (ESA), přičemž průzkum přímo na povrchu se daří zatím jen Američanům. Se sondou ESA, jež dosedla na povrch v prosinci 2003, nebyl navázán kontakt, a se sovětským Marsem 3 kontakt trval v roce 1971 jen pár sekund.
- Neúspěšné sondy k Marsu vyslaly také Japonsko (v roce 1998) a Čína (v roce 2011).
- Nyní zkoumá Mars pět sond, z toho tři z jeho oběžné dráhy - Mars Odyssey (od října 2001; USA), Mars Express (od prosince 2003; ESA) a Mars Reconnaissance Orbiter (od března 2006, USA). Na povrchu Marsu jsou nyní dvě robotická vozítka (obě USA): Opportunity (od ledna 2004) a Curiosity (od srpna 2012).
- Americká pojízdná robotická laboratoř Curiosity je údajně dosud nejsložitějším aparátem, jaký člověk kdy vyslal do meziplanetárního prostoru. Je vybavena revolučními nástroji určenými k rozboru tamních vzorků půdy, skal a atmosféry. Žádná sonda totiž dosud z Marsu na Zemi žádné vzorky nepřivezla.