„Hobití lidi“ (Homo floresiensis), kteří žili před 18000 lety vIndonésii, stvořila vzácná genetická porucha. Vyplývá to ze závěrů výzkumu mezinárodního týmu vědců publikovaného včasopise Science.

Nemocí postižení lidé byli nízkého vzrůstu shlavou jako vetší grapefruit a mírnými změnami stavby kostry. Mozek „hobitů“ měl velikost srovnatelnou stříměsíčním dítětem nebo se šimpanzem, jejich inteligence ale zůstala téměř neporušena. Defekt je podle vědeckého týmu příbuzný sdwarfismem, chorobou, která postihuje současné „trpasličí“lidi.

Na vině je protein pericentrin. Ten pomáhá oddělování chromozomů při buněčném dělení. „Při jeho nedostatku tělo ztrácí schopnost růstu,“ vysvětluje genetička Anita Rauchová zuniverzity vněmeckém Erlangenu, jedna zautorek studie. Přesný způsob fungování nemoci nicméně zatím neníznám.

Přestože vsoučasnosti jde ovelmi vzácnou poruchu, na ostrově Flores východně od Bali měla podle studie žít zhruba stovka „hobitích lidí“ pojmenovaných po slavné postavičce zdíla britského spisovatele J.R.R Tolkiena Pán prstenů. Vnevelkém, mořem uzavřeném prostoru se totiž zvyšuje pravděpodobnost sňatků mezi blízkými příbuznými, které ke vzniku genetických poruch přispívají.

Ne všichni vědci ale se závěry erlangenského týmu souhlasí. Australští a indonéští objevitelé pozůstatků „hobitích lidí“ se domnívali, že našli zcela nový, samostatný druh prehistorického člověka.

Nález kostry asi jeden metr vysoké třicetileté ženy, která vážila okolo 25kilogramů a zemřela zhruba před 18000 lety, vzbudil vroce 2003pozornost celého vědeckého světa. Některé teorie přisuzovali „hobitům“ příbuznost spygmeji, kteří na ostrově rovněž dodnes žijí.