Většina z chybějící masy se podle nich sesula najednou, což vysvětluje vznik ničivé, až pětimetrové vlny cunami. Indonéská agentura pro katastrofy potvrdila přes 400 obětí na životech, 20 lidí se stále pohřešuje a více než 40.000 dalších bylo nuceno opustit své domovy.

Vědci ze střediska pro vulkanologii a geologii PVMBG studovali radarové snímky ze satelitů EU Sentinel-1, německého TerraSAR-X i japonského ALOS-2. Radar má tu výhodu, že je schopen vidět zemi ve dne i v noci a je schopen proniknout mrakem.

Zjistili, že to, co bylo kdysi 340 metrů vysokým sopečným kuželem, má nyní jen 110 metrů. Nicméně kolik hmoty sopka ztratila 22. prosince a kolik v následujících dnech není známo. Více se vědci dozvědí, až budou moci vulkán prohlédnout, což zatím z bezpečnostního hlediska není možné.

Tragédie v živé paměti

Erupce sopky Krakatoa v roce 1883 a následná série vln tsunami zabily více než 36 tisíc lidí a množství vychrleného popela zapříčinilo globální klimatické změny. Povrch planety se podle odborníků ochladil o více než jeden stupeň Celsia. Ostrov Anak Krakatau (slovo Anak v překladu znamená dítě), se v oblasti začal tvořit mezi lety 1927 a 1929 a od té doby stále roste.

Nedělní přírodní katastrofa vyvolala děsivé vzpomínky na rok 2004, kdy zemětřesení v Indickém oceánu vyvolalo ničivé vlny tsunami, které zasáhly 14 zemí a vyžádaly si životy téměř 230 tisíc lidí. Polovina z nich přitom zahynula právě v Indonésii.