Ministr spravedlnosti William Barr ale s výsledkem inspektorovy práce podle agentury Reuters nesouhlasí a tvrdí, že FBI vyšetřování zahájil jen na základě nejslabších podezření. Inspektor prověřoval pochybnosti o počátcích vyšetřování ruského vlivu na americké prezidentské volby a také to, zda FBI v případu dodržoval zákony.

Horowitz sice našel řadu chyb v postupu FBI, zároveň ale dospěl k závěru, že důvod vyšetřovatelů, na jehož základě žádali soud o souhlas se sledováním Trumpova někdejšího zahraničněpolitického poradce Cartera Page, byl právně v pořádku. Trumpovi zastánci zpochybňovali, zda se FBI držel zákonů, když požádal v roce 2016 u tajného soudu FISA o povolení Pageova elektronického sledování.

Barr odmítá závěr inspekce, že byl dostatek důkazů pro zahájení vyšetřování. "Ze zprávy generálního inspektora je jasné, že FBI spustil obtěžující vyšetřování americké prezidentské kampaně na základě těch nejslabších podezření, které podle mého názoru byly nedostatečné k ospravedlnění následného postupu," tvrdí Barr.

Sedmnáct chyb a opomenutí 

Inspektor zjistil celkem 17 základních chyb a opomenutí v původní žádosti k FISA a ve všech následných žádostech o obnovu povolení. Tyto chyby měly podle Horowitze za následek, že případ se zdál přesvědčivější, než ve skutečnosti byl.

Republikáni dlouhodobě kritizují to, že FBI se v části kauzy opřel o informace, které na objednávku demokratů a kampaně Trumpovy neúspěšné demokratické sokyně Hillary Clintonové dodal bývalý britský špion Christopher Steele. Horowitz konstatoval, že FBI zveličil význam Steeleovy dřívější práce a vynechal informace o zdroji, který Steel označoval za chvástala, jenž mohl část materiálu přikrášlit.

Reuters k inspektorově zprávě poznamenal, že dokument zcela jistě k argumentaci v debatě o oprávněnosti vyšetřování využijí jak Trumpovi odpůrci, tak jeho zastánci.