Soud v basilejském kantonu řekl už v květnu, že bratři, kterých se spor týkal, se nemohou na náboženství vymlouvat a ruku své učitelce ve škole v Therwillu podávat musejí. 
I když jim víra zakazuje tělesně se dotýkat osoby jiného pohlaví, s výjimkou příbuzných. Odvolání, které jejich otec podal ke kantonálním školním úřadům, bylo tento týden zamítnuto.

Případ bratrů ve věku 14 a 15 let rozvířil v dubnu hladinu švýcarského veřejného mínění v alpské zemi. Tradice podávání rukou učiteli je vyjádřením úcty. Problém s bratrským postojem měla kupodivu už na jaře také švýcarská Federace islámských organizací. Proto vzkázala bratrům i ostatním 350 000 muslimům, kteří v osmimilionovém státě žijí, že podání ruky učitelky a žáka není nic proti ničemu.

Spor možná změní pravidla školství

Slovy detektivních románů – případ ještě nekončí a může mít ještě zajímavý vývoj. Rozhodnutí přivítala vedoucí kantonálního školského odboru v Basileji Monika Gschwindová. „Potřásání rukou je v naší společnosti a kultuře hluboce zakořeněné," zveřejnila v oficiálním prohlášení. „Pro mě je to jasné. Podání ruky je povinné, bez nějakých JESTLIŽE a ALE," uvedla.

Už v listopadu začne kanton zvažovat úpravu vzdělávacího zákona. Pokud by nová verze prošla, musely by školy povinně hlásit švýcarskému úřadu pro migraci (SEM) každý takový případ nepodání ruky z náboženských důvodů.

Intgerace? Nezájem, vzkazují muslimové

Z milionů muslimů, kteří žijí ve Francii, jich více než čtvrtina jednoznačně odmítá republikánské hodnoty. Integraci nechtějí především mladí muslimové. Vyplynulo to z ankety agentury Ifop, jejíž výsledky zveřejnila francouzská média. Výzkumníci uvedli, že muslimů je ve Francii tři až čtyři miliony, tedy méně, než se někdy říkalo.

Agentura došla k závěru, že z pohledu míry nábožnosti se muslimové ve Francii dělí na tři základní skupiny. Nejpočetnější (46 procent) tvoří ti, kteří se integrovali, a v případě, že praktikují islám, neporušují vážně normy francouzské společnosti. Druhá skupina zahrnuje více pobožné muslimy, kteří ale odmítají polygamii a úplné zahalování žen. Těch je ve Francii asi 26 procent.

V poslední skupině (kolem 28 procent) muslimů jsou věřící, kteří „přijali hodnotový systém, který jasně odporuje hodnotám republiky, a žijí úmyslně mimo společnost," uvedli autoři výzkumu, který si objednal analytický ústav liberálního zaměření Montaigne. Tito radikálové jsou především mezi mladými; u muslimů mladších 25 let jich je 50 procent.

Ve Francii, kde žije více než 60 milionů lidí, tvoří muslimové asi šest procent obyvatel. Jejich průměrný věk je 35 let, zatímco u praktikujících křesťanů je to 53 let a u lidí bez jakékoli náboženské víry 43 procent.

Průzkum přišel v době, kdy se Francie vzpamatovává ze série krvavých atentátů, při kterých islamisté povraždili stovky lidí. Úřady a obyvatelé se obávají dalších útoků. V zemi platí mimořádná bezpečnostní opatření a policie se snaží odhalovat zradikalizované a potenciálně nebezpečné muslimy.

Na úřad bez burky?

S neevropskými zvyky přistěhovalců se nesrovnávají také v Německu. Čtyři z pěti Němců jsou pro zákaz nošení burek. Ukázal to průzkum veřejného mínění, který zveřejnil tento týden německý deník Bild.

Pro zákaz burek se z více než 2000 dotázaných vyslovilo 80,8 procenta, proti zákazu jen každý desátý. Úplný zákaz nošení burek nebo nikábů na veřejnosti ale není u našich sousedů pravděpodobný. Němečtí politici však uvažují alespoň o částečném zákazu, který by se vztahoval například na návštěvu některých úřadů.

Otec výše zmiňovaných chlapců ze Švýcarska žádá o občanství hostitelské země. Případ má vliv i na něj – příslušné instituce až do vyřešení žádost pozastavily.

Pavel Hrabica, ČTK