„Genetická příhoda" se podle vědců stala bezobratlému tvorovi obývajícímu před půl miliardou let oceán. Při této poruše se rozmnožily mozkové geny živočicha, jež pak zdědili jeho potomci a postupně se přenášely na další generace, kterým poskytovaly konkurenční výhodu. Dalším vývojem se pak zrodili savci včetně člověka, u nějž vedla přítomnost těchto genů ke vzniku inteligence.

Geny, které umožnily člověku a jiným savcům rozvinout vysoké mentální schopnosti a složitější chování, mohou však způsobovat rovněž některé mozkové poruchy. „Naše práce ukazuje, že cenou za inteligenci a komplexnější chování jsou duševní choroby," uvedl na webových stránkách univerzity profesor molekulární neurovědy Seth Grant.

Výzkum publikovaný v časopise Nature Neuroscience vychází ze studia mentálních schopností myší a lidí. Vědci prováděli srovnávací testy rozeznávání jednoduchých objektů na dotykových obrazovkách. Výsledky pak porovnali s informacemi získanými z genetických kódů různých živočišných druhů, aby stanovili, kdy se začalo vyvíjet komplexnější chování. Výzkum tak zjistil, že vyšší mentální funkce u myší i lidí jsou ovládány stejnými geny. Pokud byly geny poškozeny či zmutovány, narušilo to tyto funkce.