Bývalý irácký premiér Núrí Málikí prohlásil, že Bagdád nebude tolerovat vznik „druhého Izraele“. Nezávislosti Kurdů v Iráku, která by se mohla stát vzorem pro turecké Kurdy, se obává také Ankara. Zahájila proto u hranic na jihovýchodě země vojenské cvičení. Představa, že by se na severu Iráku zrodil nový státní útvar, se nelíbí ani Teheránu. Irán už Kurdy varoval před blíže nespecifikovanými následky, pokud ve svém úsilí nepřestanou.

Irácký ústavní soud zdůvodnil svůj verdikt slovy: „Konání referenda povede k nebezpečným důsledkům, které rozpoltí Irák a ohrozí občanský smír v zemi.“ Nařídil proto zastavit veškeré přípravy na hlasování o samostatnosti. Proti se postavily také Spojené státy, Velká Británie, Francie i Organizace spojených národů.

Kurdské vedení však dosud od záměru uspořádat plebiscit už 25. září neustoupilo. Kurdistán již od roku 2014 exportuje ropu nezávisle na centrální vládě. Letos na seznamu odběratelů přibyla ruská státní společnost Rosněft. Ten by měl v oblasti investovat do plynovodu, jenž usnadní dodávku zemního plynu do Turecka a Evropy.

Kurdský parlament schválil referendum o nezávislosti v pátek 15 většinou 65 ze 73 přítomných poslanců. Plán uspořádat referendum o nezávislosti oznámili kurdští političtí lídři letos v červnu.  Představitel Kurdské demokratické strany Omed Khoshnaw označil plebiscit za jediný způsob, „jak lidem v Kurdistánu zaručit, že už se nikdy nebude opakovat genocida.“

Kurdové čelili koncem 80. let minulého století několika vojenským útokům tehdejšího iráckého vůdce Saddáma Husajna, včetně napadení chemickými zbraněmi. V posledních letech pak vzrostlo mezi Bagdádem a Kurdistánem opětovně napětí kvůli dělbě moci, územním sporům a příjmům z ropy.