Iráčané se mohli 12. května počtvrté od pádu Husajnova režimu v roce 2003 a poprvé od loňské porážky Islámského státu na půdě Iráku dostavit k volebním urnám, aby si zvolili zastupitele do svého 329členného parlamentu. Podle agentury DPA se voleb zúčastnilo přibližně 44,5 procenta voličů, což je výrazně nižší účast než při předchozích volbách v roce 2014, kdy dosáhla 60 procent.

Sadr záhy po vyhlášení výsledků poděkoval na svém twitterovém účtu voličům za důvěru a slíbil, že ji nezklame. "Vašimi hlasy jsem poctěn. S námi zvítězily Irák a reformy, nezklameme vás," uvedl šíitský duchovní, jemuž se podle DPA podařilo oslovit i sunnity. 

Šíitský vůdce se dostal do mezinárodního povědomí po americké invazi do Iráku v roce 2003, kdy v čele svých milicí Mahdi vedl boj proti americkým vojskům. V posledních letech získával body hlavně tím, že mobilizoval své stoupence k protestům proti vládní korupci a vyzýval k reformám.

Byl také jediným z šíitských vůdců, kteří jsou proti spojenectví s Íránem, což mu mohlo vynést přízeň milionů chudých šíitů. Naopak sunnitské voliče oslovil tím, že v roce 2012 podpořil jejich protesty, když měli pocit, že je vláda tehdejšího premiéra Núrího al-Málikího marginalizuje.

Po vyhlášení výsledků se Sadr sešel s velvyslanci sátů sousedících s Irákem, včetně Jordánska, Saúdské Arábie, Turecka a Sýrie. Už zkraje týdne také vyzval představitele ostatních politických uskupení k rozhovorům o sestavení technokratické vlády, slibující boj proti korupci. 

Protože několik neúspěšných kandidátů podalo protest proti výsledkům voleb, bude se volební komise ještě zabývat jejich stížnostmi. Jakmile budou výsledky ratifikovány, sejde se parlament ke zvolení svého předsedy a mluvčího a poté k volbě prezidenta země.

Podle ústavy musí být mluvčí parlamentu sunita a prezident Kurd. Prezident pak pověří největší parlamentní politické uskupení k sestavení vlády s tím, že premiérem bude šíita.