Smuteční pochod naplánovaly Lidové mobilizační síly (PMF), v nichž Muhandis působil jako zástupce velitele. Trasa procesí vedla z Bagdádu do šíitského posvátného města Karbalá a skončila v Nadžafu, dalším posvátném městě šíitů a nyní i místem posledního spočinutí Muhandise. Lidé, mnohdy oblečení v černém a s iráckými vlajkami a prapory PMF v rukou, vykřikovali hesla jako "Smrt Americe, smrt Izraeli".

Tělo Solejmáního má být nyní převezeno do íránské provincie Chúzestán, jež sousedí s Irákem. Pohřeb tohoto velitele oddílů Kuds, složky íránských revolučních gard odpovědné za operace mimo Írán, se bude konat v úterý v jeho rodném Kermánu. "Američané si neuvědomili, jak velkou chybu udělali, následky tohoto zločinného jednání uvidí nejen dnes, ale i v příštích letech," řekl íránský prezident Hasan Rúhání, když přišel vyjádřit soustrast rodině Solejmáního.

Konzervativní generál byl považován za architekta současné íránské vojenské strategie, takzvaných zástupných válek, kdy Teherán namísto přímého angažmá ve vojenských konfliktech využívá spřátelených milicí k prosazování vlastních zájmů. Byl na americkém seznamu teroristů.

Právo na sebeobranu

Íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí v rozhovoru s americkou televizí CNN řekl, že USA "zavražděním" Solejmáního otevřely novou kapitolu po "ekonomické válce" vedené prostřednictvím hospodářských sankcí. Teherán si podle něho vyhrazuje právo na sebeobranu na základě mezinárodního práva. Jeden z velitelů revolučních gard upozornil, že Írán si už před dlouhou dobou vytipoval klíčové americké cíle na Blízkém východě. "Na dosah máme nějakých 35 amerických cílů i Tel Aviv," řekl velitel Gholámalí abú Hamza.

Bezpečnostní poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa Robert O\'Brien uvedl, že jakákoliv odveta Teheránu za zabití Solejmáního by byla "velmi špatným rozhodnutím", Trump je podle něho ochoten spory s íránskou vládou řešit diplomatickou cestou.

Obyvatele Iráku, jehož území bylo dějištěm zabití Solejmáního, smrt íránského generála rozděluje. Mnoho lidí atentát na něj odsuzuje, protože si Solejmáního cení za jeho roli při porážce teroristické organizace Islámský stát (IS). Jiní s útokem souhlasí, protože Solejmání a Muhandis podle nich podporovali použití síly proti neozbrojeným účastníkům loňských protivládních demonstrací. Mnoho Iráčanů kritizuje Spojené státy za to, že Solejmáního zabily v jejich zemi, a obávají se další války.

Omezení operací

Koalice proti IS vedená Američany po pátečním útoku omezila své operace a posílila bezpečnostní opatření na základnách v Iráku. Svoji výcvikovou misi v této zemi pozastavuje Severoatlantická aliance. Čeští vojáci, kteří v ní působí, jsou v pořádku a zůstávají na svých základnách, uvedlo ministerstvo obrany. Také policie, jejichž pět členů pomáhá v Bagdádu s výcvikem iráckých kolegů, uvedla, že všichni jsou v pořádku. "V případě ohrožení budou okamžitě evakuováni," napsala policie na twitteru.

Nejasnosti panují kolem údajného nočního náletu u vojenské základny Tádží severně od Bagdádu. Lidové mobilizační síly původně uvedly, že jeho terčem se stal zdravotnický konvoj, později ale vydaly prohlášení, v němž toto tvrzení popřely. Také irácká armáda informace o leteckém úderu v této oblasti dementovala a

Odvetná akce

Americká armáda v noci na pátek zabila íránského generála Solejmáního a několik dalších lidí včetně člena vedení vlivných iráckých milicí Abú Mahdího Muhandise. Útok vyvolal rozhořčenou reakci a hrozby ze strany Íránu a jeho spojenců. Americký ministr zahraničí Mike Pompeo naopak řekl, že Solejmání mohl ohrozit životy až stovek Američanů a americký zásah byl učiněn v důsledku bezprostřední hrozby ze strany Íránu. Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa íránský generál plánoval útoky na americké diplomaty a vojáky.

Nejvyšší představitelé Íránu prezident Hasan Rúhání a duchovní vůdce ajatolláh Alí Chameneí naopak slíbili za Solejmáního smrt odvetnou akci. V Íránu byl zároveň vyhlášen třídenní státní smutek.

Íránský velvyslanec při OSN Madžíd Tacht Ravančí v pátek večer v rozhovoru s televizí CNN prohlásil, že atentát na Solejmáního odpovídá vyhlášení války a odpověď Teheránu bude "tvrdá". Předtím oznámil Radě bezpečnosti OSN a generálnímu tajemníkovi OSN Antóniovi Guterresovi, že Írán si vyhrazuje právo na sebeobranu na základě mezinárodního práva.

Úřadující irácký premiér Ádil Abdal Mahdí útok označil nepřijatelné narušení irácké suverenity, avšak prezident Barham Sálih stejně jako vlivný duchovní Alí Sistání vyzvali všechny strany ke zdrženlivosti. V neděli by se měl incidentem na mimořádném zasedání zabývat irácký parlament.