Přestože v Bagdádu nyní vládnou dříve utlačovaní šíité a Kurdové, nese irácká vláda dědictví svrženého diktátora Saddáma Husajna, včetně miliardových dluhů.

Především z půjček od emírů z malých států Perského zálivu a od Saúdské Arábie nakupoval Saddám Husajn tanky, letadla a munici pro osm let trvající válku se sousedním Íránem v letech 1980–88.

Odhadovaných 67 miliard dolarů zbývá ještě Bagdádu zaplatit. Kuvajťanům pak musí Irák ze svých ropných příjmů platit navíc reparace za invazi v roce 1990.

Iráčanům se ale Saddámovy dluhy vracet nechce. V Kuvajtu se proto šíitský premiér al-Málikí chce pokusit přesvědčit vlády arabských sousedů Iráku, aby je odpustily.

„Odepsání dluhů a pozastavení plateb reparací by bylo příznivou zprávou pro Iráčany, že zde je zde někdo, kdo jim chce pomoci překonat krizi a urychlit rekonstrukci,“ prohlásil al-Málikí v Kuvajtu.

Ministrům zahraničí sousedních arabských zemí al-Málikí vyčetl, že pro stabilizaci Iráku nedělají dost.

Nejen, že arabské země neodpustily Iráku dluhy a nebrání s dostatečným úsilím pronikání teroristů na irácké území, ale zdráhají se dokonce obnovit s Bagdádem plnohodnotné diplomatické vztahy.

„Je obtížné vysvětlit, proč se nevrátily velvyslanci. Mnoho dalších států udržovalo své diplomatické mise nehledě na bezpečností rizika,“ lamentoval al-Málikí nad skutečností, že žádná sunnitská arabská země nemá trvalé zastoupení v Bagdádu na nejvyšší úrovni.

Podpořit al-Málikího přicestovala do Kuvajtu i americká ministryně zahraničí Condoleezza Riceová. Mezi sunnitskými vládnoucími dynastiemi zálivových států a šíitsko-kurdskou vládou Iráku však panuje hluboká hráz nedůvěry.

Saúdská Arábie, Kuvajt, Spojené arabské emiráty a Katar se totiž obávají toto, že Irák, který pro ně byl za vlády Saddáma Husajna bariérou proti expanzivním ambicím šíitského Teheránu, je nyní díky novému iráckému režimu prodlouženou rukou Íránců.

Rozptýlit skepsi sunnitských Arabů nepomůže zřejmě ani před měsícem spuštěná operace irácké armády proti Mahdího armádě radikálního šíitského duchovního Muktady Sadra, který udržuje úzké vazby s Íránci. Vojenská akce ale skončila fiaskem a Sadr varuje před otevřenou válkou proti Bagdádu. Pokud neskončí pronásledování jeho příznivců.