Bush po posledních konzultacích s iráckým premiérem Nurím Malikím naznačil, že obě země by se mohly dohodnout na pevném harmonogramu odchodu Američanů ze země. Ve svém sobotním vydání o tom píše deník The New York Times.

Někteří iráčtí politikové otevřeně hovoří o tom, že by odpovědnost za bezpečnostní situaci v zemi měla nejpozději do roku 2012 spočívat výhradně na Iráčanech. Bush o konkrétním časovém horizontu nehovoří, připouští ale, že by příští rok mohlo Irák opustit téměř 30 000 ze 150 000 amerických vojáků, kteří zde působí.

Prezidentský kandidát Demokratické strany Barack Obama, jenž právě zahájil cestu po zemích Blízkého a Středního východu, chce Američany vidět doma již v roce 2010. Vysloužil si tím tvrdou kritiku ze strany svého rivala, republikána McCaina, který mu v pátek v předvolebním šotu vysílaném americkou kabelovou televizí předhodil oportunismus a diletantství, protože se podle něj o Irák nikdy nezajímal a při hlasování v Senátu nepodpořil výdaje na iráckou válku.

S Obamovým plánem ale nesouhlasí ani Malikí. Je si dobře vědom toho, že irácké bezpečnostní síly nejsou zatím bez Američanů schopny zajistit bezpečnost v zemi. Válka v Iráku si až doposud vyžádala životy více než čtyř tisíc amerických vojáků. Padlo jí ale také za oběť nejméně čtvrt milionu Iráčanů. A podle některých odhadů dokonce tři čtvrtě milionu osob.

Nově budovaná irácká armáda a policejní jednotky čítají něco přes půl milionu mužů. Odpovědnost za bezpečnostní situaci zatím převzaly nad polovinou iráckých provincií. To ale zdaleka neznamená, že je také mají plně pod kontrolou.⋌(rkl)