Zavážení paliva do první íránské jaderné elektrárny nepředstavuje riziko z hlediska šíření jaderných zbraní, uvedly v reakci USA. Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Darby Hollady v této souvislosti zdůraznil, že jde v případě Búšehru o zařízení k civilnímu využití, jeho provoz bude pod kontrolou Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) a palivové články bude do Búšehru dodávat a vyhořelé palivo z něj naopak odvážet Rusko.

Předpokládá se, že během následujících deseti dnů bude dovnitř reaktoru, a poté do jeho jádra, vpraveno 163 palivových článků odpovídající 80 tunám uranového paliva. Poté potrvá nejméně ještě jeden měsíc, než se odtud elektřina dostane do íránských měst.

Symbol mírových aktivit

Za symbol íránského odporu a trpělivosti označil elektrárnu šéf íránské agentury pro atomovou energii Alí Akbar Salehí. "Navzdory všem tlakům, sankcím a nesnázím, které nám způsoboval Západ, jsme svědky nastartování největšího symbolu íránských mírových jaderných aktivit," řekl Salehí novinářům na tiskové konferenci uspořádané uvnitř elektrárny.

Zúčastnil se jí také šéf ruské jaderné agentury Rosatom Sergej Kirijenko, který také nešetřil slovy chvály na adresu Íránců, a zdůraznil, že Rusko vždycky bylo stoupencem projektu. "Odpočítávání jaderné elektrárny v Búšehru začalo, gratulujeme," řekl Kirijenko.
Pro stoupence tvrdé linie v íránském vedení dokončení jaderné elektrárny znamená symbol otevřené vzdoru proti sankcím OSN, které usilují o aspoň zpomalení íránských jaderných ambicí.

"Toto zahájení operace je pro Írán velkým úspěchem. Ukazuje to také odhodlání Íránu a jeho schopnost vyvíjet aktivity spojené s jaderným programem," uvedl podle AP konzervativní zákonodárce z Teheránu Džávad Karímí.

Rusko zajistí odvoz odpadu

Podle odborníků spuštění elektrárny, jejíž výstavba přišla na miliardu dolarů, nepřiblíží Írán k výrobě jaderné bomby, jelikož Rusko bude pro reaktor dodávat obohacený uran a vyhořelé palivo naopak bude odvážet. Právě tento materiál by mohl Írán využít k výrobě plutonia pro jadernou zbraň, čehož se mezinárodní společenství obává. Rusko, které s dokončením elektrárny pomáhá, slíbilo zajistit bezpečnost operace.

Teherán navíc kategoricky tvrdí, že jeho jaderný program je čistě mírový, a naprosto nemá v úmyslu jaderné zbraně produkovat. Západ tomu ale nevěří, požádal Rusko, aby operaci v Búšehru odložilo, ale Moskva to odmítla. USA minulý týden reagovaly na zprávy o chystaném "oživování" jaderného reaktoru v Búšehru tvrzením, že Írán už nyní nepotřebuje kapacitu na obohacování uranu.

Výstavba lehkovodního reaktoru o výkonu 1000 megawattů byla zahájena před islámskou revolucí, v roce 1977 s pomocí německé firmy Siemens. Tehdy se počítalo s dokončením v roce 1981. V době íránsko-irácké války v letech 1980 až 1988 byl ale projekt pozastaven. V roce 1995 uzavřel Írán kontrakt o dostavbě s Ruskem. Stavba reaktoru byla oficiálně ukončena loni v únoru, Rusko do Búšehru navezlo 82 tun uranu obohaceného o 1,6 procenta až 3,6 procenta.