„Jsou zde určité kroky, které by Írán mohl učinit, aby mezinárodnímu společenství ukázal, že to myslí vážně s tím, že chce hrát pozitivní roli," sdělil americký činitel, který si nepřál být jmenován. „Mezi těmito kroky jsou výzvy, aby syrský režim ukončil bombardování vlastního lidu, a rovněž výzvy k vytvoření humanitárního koridoru k civilistům," dodal. Jde údajně zejména o bombardování největšího syrského města Halab.

Přechodný kabinet

Na mezinárodním poli se stále řeší případná účast Íránu na mírových jednáních o Sýrii, která začnou 22. ledna v Ženevě. Podle amerických představitelů je spíše „méně pravděpodobné než pravděpodobné", že bude Teherán na této konferenci hrát nějakou roli. I americký ministr zahraničí John Kerry o víkendu zopakoval, že Washington je proti tomu, aby Íránci měli na jednáních svého oficiálního zástupce. Důvodem je fakt, že země nepodpořila závěr předloňské první konference o Sýrii, kde se mluví o vzniku přechodného kabinetu. Navíc Teherán nadále poskytuje Damašku vojenskou pomoc.

Mírovou konferenci o Sýrii svolala do Švýcarska Organizace spojených národů. Jednání označované jako Ženeva 2 má připravit politické řešení syrského konfliktu za účasti zástupců vlády i opozice. První konference se konala předloni, byla ale bez účasti syrské vlády a syrské opozice.

Syrský prezident Bašár Asad se již nechal slyšet, že on sám osobně nedorazí, jeho vláda ale bude na jednáních zastoupena. Účast syrské opozice zůstává nejasná. Zástupci jedné z jejích částí ze Syrské národní rady (SNC) například o víkendu oznámili, že se mírových jednání v Ženevě nezúčastní.