Zemřel budoucí ajatolláh Íránu, prezident Ebráhím Raísí. „Poté, co jsme objevili místo nehody, jsme nenašli žádné známky života,“ řekl šéf íránského Červeného půlměsíce Pir Hosejn Kolivand agentuře Reuters. Na palubě vrtulníku, který kvůli špatnému počasí narazil do skal, byl právě íránský prezident, ministr zahraničí Hosejn Amir Abdollahija a dalších sedm lidí. Jejich ostatky už záchranáři z místa nehody vyzvedli. Raísímu bylo 63 let.

Zdroj: Youtube

Bývalý prezident byl oblíbencem současného íránského ajatolláha Alího Chameneího. Někteří analytici očekávali, že ho jednoho dne v nejvyšší politické a náboženské funkci nahradí, napsala agentura AP. Zemřel v době, kdy celý Blízký východ svírá napětí z izraelsko-palestinského konfliktu.

Jak Raísí přišel k moci

Bývalý prezident byl nekompromisní náboženský duchovní, který se narodil v roce 1960 ve městě Mašhad na východě země. Jako mladík se nadchl pro íránskou revoluci, během které s dalšími revolucionáři v roce 1979 svrhl monarchii.

Na severu Íránu havaroval vrtulník, ve kterém cestoval íránský prezident Ebrahím Raísí
Pád vrtulníku s íránským prezidentem Raísím: K vraku se bylo obtížné dostat

Několik let po revoluci působil v různých městech jako prokurátor, a neboť byl protěžovaný stoupenec ajatolláha Chameneího, dostal se až na pozici předsedy íránského nejvyššího soudu.

Na prezidenta kandidoval už v roce 2017, ale neúspěšně. Volby se mu podařilo vyhrát až v roce 2021. Všichni významní protikandidáti měli ale zakázané se ve volbách angažovat, doplnila agentura AP. Získal tehdy téměř 62 procent z 28,9 milionu hlasů. Je to procentuálně nejnižší volební účast v historii země, neboť miliony lidí schválně zůstaly doma nebo odevzdaly neplatné hlasovací lístky.

Říkalo se mu Řezník z Teheránu

Svět Raísímu připisuje nejednu hrůzu. Západ bývalého prezidenta celé dekády vinil z porušování lidských práv a za účast na popravě tisíců politických vězňů na konci íránsko-irácké války na něj Spojené státy uvalily sankce. Podle deníku The New York Times byl prezident součástí malého výboru, který popravy disidentů v roce 1988 nařídil. Vysloužil si tím přezdívku Řezník z Teheránu.

Raísí byl také věrný a důležitý spojenec syrského prezidenta Bašára al-Asada. Otevřeně podporoval jeho válku proti syrské opozici, v jejímž důsledku zemřely statisíce lidí.

Dobré vztahy s Ruskem

Exprezident také udržoval velmi dobré vztahy s Ruskem. V posledních měsících se Írán dokonce stal jeho důvěryhodným dodavatelem vojenských dronů. „Jako opravdový přítel Ruska osobně neocenitelně přispěl k rozvoji dobrých sousedských vztahů,“ řekl ruský prezident Vladimir Putin. Informoval o tom deník The Moscow Times.

Jeho vládu doprovázely protivládní protesty

Během Raísího úřadování čelil Írán rozsáhlým protivládním protestům v roce 2022 kvůli smrti mladé Kurdky Mahsy Aminiové. Žena, kterou zatkla mravnostní policie za nenošení hidžábu, zemřela ve vazbě na důsledky bití. Úřady na protesty reagovaly násilným zásahem, při kterém ozbrojenci mohli demonstranty zabít nebo popravit.

Raísího vláda v důsledku protestů mravnostní policii rozpustila, ovšem založila jiný policejní útvar s názvem poradenská hlídka. Ta má téměř totožný úkol, jako měla mravnostní policie. Hlídat, aby ženy nosily hidžáb a tvrdě zakročit při porušení nařízení.

Rozvoj jaderného programu

Reakci ve světě Raísí nedávno vyvolal také kvůli vývoji jaderného programu v Íránu. Země v roce 2015 uzavřela jadernou dohodu se Spojenými státy, které z ní ale pod vládou exprezidenta Donalda Trumpa odstoupily.

Záchranáři našli na severu Íránu havarovaný vrtulník, ve kterém cestoval íránský prezident Ebrahím Raísí. Stroj zcela shořel
Záchranáři našli havarovaný vrtulník s íránským prezidentem. Posádka zemřela

Současný prezident Joe Biden se snažil dohodu s Teheránem obnovit, ale rozhovory nikam nevedly. Raísí v důsledku toho oznámil, že Írán rozšiřuje svůj vlastní jaderný program, uvedla televize Al Džazíra.

Za Raísího začal otevřený konflikt s Izraelem

Jedním z posledních velkých kroků, které země pod Raísího vedením udělala, byl útok na Izrael v noci na 14. dubna. Obě země na sebe do té doby celé roky vzájemně útočily formou zástupné války. Napětí ale v posledních měsících zvýšil konflikt v Pásmu Gazy.

Obavy z útoku Teheránu vznikly poté, co Izrael v dubnu při bombardování íránského konzulátu v Sýrii zabil sedm členů íránských revolučních gard. „Sebemenší útok ze strany Izraele přinese masivní a tvrdou odpověď,“ řekl tehdy Raísí, než na Jeruzalém poslal na 300 raket a dronů. Útok nikoho nezabil, pouze zranil 12 lidí. Izrael na útok dalším úderem nereagoval.