Pompeo na začátku prosince prohlásil, že Írán v nedávné době otestoval „balistickou střelu středního doletu, schopnou nést různé druhy hlavic“ a doplnil, že takové rakety by mohly zasáhnout jakoukoli část Blízkého východu a některé oblasti Evropy.
Když v květnu letošního roku americký prezident Donald Trump odstoupil od jaderné dohody s Íránem, byl jedním z důvodů právě tamní raketový program. Podle Bílého domu byla dohoda nevýhodná, protože sice omezila vývoj jaderných zbraní, testování balistických střel však nikoli.
„Budeme pokračovat v testování raket, ten poslední byl pro nás velice důležitý,“ řekl pro Fars News lídr vzdušných sil Revolučních gard Amir Ali Hadžizadeh. „Reakce Američanů dokazuje, že jsou tyto testy velmi důležité i pro ně, proto tolik křičí.“ Írán podle něj realizuje až 50 testovacích odpalů ročně.
Základny na dostřel
Íránská vláda v minulosti vyloučila vyjednávání s Washingtonem ohledně svých vojenských aktivit. Svůj raketový program označila za čistě obranný a vyloučila, že by testované střely mohly nést jaderné hlavice. „Neexistuje žádná rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která by Íránu zakazovala provádět testování raket a pokračovat v raketovém programu,“ uvedl mluvčího tamního ministerstva zahraničí Bahram Qasemi.
Revoluční gardy předvedly schopnosti íránských balistických střel říjnu, když v odvetě za útok na vojenskou přehlídku odpálily několik střel na pozice radikálů z Islámského státu v Sýrii. Hadžizadeh pak v listopadu potvrdil, že v dosahu íránských raket jsou i americké základny v Afghánistánu, Spojených arabských emirátech a Kataru a americké letadlové lodě v Perském zálivu.