Kliknutím zvětšíte„Pokles půdy je ničivý fenomén,“ řekl agentuře AP íránský expert na kartografii a měření Siavash Arabi. „Jeho dopady nemusí být cítit okamžitě jako například při zemětřesení, ale jak je vidět, může časem působit stále větší destruktivní změny.“
Íránské hlavní město leží na plošině v pohoří Alborz v nadmořské výšce 1200 metrů a za posledních 100 let zaznamenalo prudký nárůst populace, v metropolitní oblasti žije okolo 13 milionů lidí. V okolí Teheránu je podle Arabiho možné pozorovat „zničenou zemědělskou půdu, praskání zemského povrchu, poškození staveb a kanalizací, praskliny na silnicích a poškození vodovodů i plynovodů“.
„Půda na povrchu obsahuje vodu a vzduch. Když z podzemí vodu odčerpáte, vytvoříte v zemi dutiny,“ vysvětlil Arabi pro AP. „Rostoucí tlak shora pak způsobuje praskání a propadání půdy.“
Desítky centimetrů za rok
Právě odčerpávání podzemních vod představuje v zemi zásadní problém, deště či sněhu, který by zásobu vody v půdě doplnil, je totiž minimum. Za posledních deset let se Írán potýkal s nejdelšími a nejkritičtějšími obdobími sucha za více než 30 let. Podle íránské meteorologické organizace se s určitým stupněm sucha setkalo 97 procent území.
V okolí hlavního města úřady naměřily propad až o 22 centimetrů za rok, což je o alarmujících 19 centimetrů více, než za normálních okolností. „V evropských zemích by byl za krizi považován už propad o čtyři milimetry,“ vysvětlil íránský aktivista za ochranu životního prostředí Mohammad Darvish.
Současná měření tak odpovídají předpokladům expertů z magazínu Nature, kteří na základě satelitních snímků z let 2003 až 2017 odhadli, že se oblast západně od Teheránu propadá každoročně zhruba o 25 centimetrů. Na některých místech jsou však čísla ještě kritičtější. Na západě země se podle agentury AP objevily i jámy, hluboké až 60 metrů.
Ohrožení infrastruktury
Poškození je viditelné například ve čtvrti Yaftabad na jihozápadě Teheránu, která leží v blízkosti zemědělské oblasti na okraji města. Na zdech domů jsou patrné praskliny a místní se potýkají s haváriemi vodovodního potrubí. Místní obyvatelé se podle AP obávají, že by se nekvalitní stavby mohly zřítit.
Propadání půdy však ohrožuje i klíčovou infrastrukturu, jako například teheránské mezinárodní letiště Imáma Chomejního. Němečtí vědci odhadují, že země pod touto částí města klesá každým rokem zhruba o pět centimetrů.
Ohroženy jsou podle ministra dopravy Aliho Beitollahiho i teheránské ropné rafinérie, klíčové dálnice, továrny na výrobu automobilů i železnice. „Rychlost propadání je velká a často k němu dochází v hustě obydlených oblastech,“ potvrdil šéf íránského kartografického oddělení Masoud Shafiee. V nejohroženější oblasti žijí zhruba dva miliony obyvatel.
13
9
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
