Nová kampaň Noor nutí ženy zakrývat celé tělo. Vidět může být jen obličej, ruce a chodidla. „Strach z války je zničující. A teď si představte, že se navíc musíte každý den bát toho, že vás zatkne policie,“ svěřila se žena vystupující pod pseudonymem Rameš stanici ABC News.

Mnoho Íránek odmítá nosit hidžáb jako znamení odporu proti tvrdým zákonům týkajícím se žen. Po smrti 22leté Mahsy Amíníové v roce 2022 se do íránských ulic vydává stále více žen bez pokrývky hlavy.

Nobelovu cenu za mír získala vězněná íránská aktivistka:

Tamní úřady se hájí tím, že kampaň je reakcí na nespokojené občany, kteří si stěžují na zvyšující se počet žen bez hidžábu. Podle agentury Reuters ale aktivisté a někteří politici tvrdí, že cílem kampaně není jen donutit ženy mít zakryté vlasy, ale také zamezit jakémukoliv dalšímu odporu.

Na sociálních sítích se téměř okamžitě začala objevovat svědectví žen a s nimi i videa, jejichž pravdivost podle deníku The Guardian ověřily neziskové organizace. „Nejde jen o mravnostní policii. I dopravní policie se přidala k tomu, aby nám ze života udělala peklo,“ řekla deníku studentka Šabnam.

Reportérům se pod slibem anonymity svěřila i rodina Íránky, kterou i s dcerou zatkli na náměstí v Teheránu. Zničehonic se kolem nich objevilo pět žen oblečených v tradičním čádoru a dva muži, kteří je začali urážet a obviňovat. „Když se pak ženy bránily, násilím je odvlekli do dodávky,“ sdělila rodina.

Chtěla jet metrem, ale neměla hidžáb

Další obětí režimu je studentka Dina Ghalibafová, která se s policejním násilím setkala v metru. „Ve stanici Sadeghíjeh jsem si stála za tím, že mám jako občan a daňový poplatník právo jet metrem. Potom mě ale policisté odvlekli do místnosti, kde na mě použili paralyzér a jeden z nich mě znásilnil,“ napsala na síti X.

Režim její účet ten samý den zablokoval a mladá žena se následně ocitla ve vězení Evin.

Další informace o studentce se lidé dozvěděli díky vězněné laureátce Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadíové. Ta přes rodinu zveřejnila na Instagramu hlasovou zprávu, ve které tvrdí, že má Ghalibafová viditelné modřiny. Íránky také vyzývá k tomu, aby se nebály sdílet své příběhy o zatčení a znásilnění ze strany policie.

Mezi policisty jsou zpravidla i ženy. „Říkají, že jsou věřící a věrné muslimky, ale nezajímá je, jestli nás mužští agenti osahávají,“ řekla pod podmínkou anonymity další žena.

Dodala, že ve vazbě, kam ji policisté odvezli, viděla asi 40 žen. Po několika hodinách, kdy je mlátili a uráželi, některé z nich pustili na svobodu. „Moji matku kopali do nohou tak moc, že má dlouhotrvající zranění,“ sdělil další Íránec, který se bál zveřejnit svou identitu.