Hlavní íránský vyjednávač Alí Larídžání zároveň pohrozil, že pokud bude na jeho zemi vyvíjen nový nátlak, aby svůj nukleární program zastavila, bude muset přehodnotit setrvání ve Smlouvě o nešíření jaderných zbraní.

USA, Německo, Velká Británie, OSN a Evropská komise, které se obávají, že jde o další krok výrobě jaderné zbraně, v prvních reakcích projevily rozhořčení. Teherán výtky odmítá a tvrdí, že jeho program je ryze mírový a jeho cílem je výroba elektrické energie.

"Dnes oslavujeme vstup jaderného programu do průmyslové etapy," oznámil ještě před prezidentem ředitel íránského jaderného programu Golámrezá Ákázáde na shromáždění v zařízení na obohacování uranu v Natanzu v centrálním Íránu. Írán odmítá uposlechnout výzev OSN, aby zastavil obohacování uranu - právě tento proces může vyústit ve výrobu jaderné bomby nebo jaderného paliva pro reaktor v elektrárně.

Rada bezpečnosti schválila od prosince už dvoje sankce vůči Íránu kvůli tomu, že svůj program dosud nezastavil. "Jsme připraveni jednat a dosáhnout dohody se západními zeměmi, abychom je zbavili obav z jaderného Íránu, aniž bychom ukončili náš vědecký vývoj," řekl Larídžání. Novinářům oznámil, že už byl zahájen proces obohacování s využitím 3000 centrifug.

"Zahájením průmyslové etapy obohacování (uranu) byl učiněn další krok pro rozvoj islámského Íránu a roky úsilí teď nesou ovoce," prohlásil šéf jaderného programu Ákázáde. Podle agenturních informací má Írán v Natanzu (300 kilometrů jižně od Teheránu) několik set funkčních centrifug na obohacování uranu. V podzemních prostorách však hodlá využívat celkem 3000 centrifug kvůli rozsáhlé výrobě jaderného paliva.

Západní experti upozorňují, že s takovým počtem zařízení by byl schopen vyrobit dostatek materiálu potřebného pro výrobu atomové bomby do jednoho roku.

Larídžání neupřesnil, kolik centrifug vlastně bylo spuštěno, víceméně ale potvrdil, že jich bylo v Natanzu opravdu instalováno několik tisíc. Řekl, že jeho země chce poskytnout záruky mírového charakteru svého jaderného programu, ale Západ jej musí přijmout jako fakt. "Neděláme nic, co by bylo proti Smlouvě o nešíření jaderných zbraní a není žádný důvod zastavit" obohacování, zdůraznil mluvčí íránského ministerstva zahraničí Muhammad Alí Husajní.

"Náš lid bude hájit svá práva až do konce. Naše cesta k rozvoji je nezvratná," řekl v této souvislosti prezident Ahmadínežád. "Velký národ, který byl průkopníkem věd v minulých stoletích, nedovolí jistým bohatým brutálním mocnostem, aby stavěly překážky jeho pokroku jen díky vlivu v mezinárodním společenství," zdůraznil. Zopakoval, že Írán je připraven k jednáním. "Írán vítá jakýkoliv návrh a dialog k vyřešení celé záležitosti," tvrdil.

Írán nadále pohrdá mezinárodním společenstvím a dále se sám izoluje rozšířením svého jaderného programu, místo aby obohacování uranu zastavil, zdůraznil v reakci mluvčí americké Rady národní bezpečnosti Gordon Johndroe. "Jsme velmi znepokojeni oznámením Íránu." Rozhodnutí Teheránu omezit spolupráci s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (MAAE) je "nepřípustné", dodal.

Írán se definitivně vydal špatným směrem, prohlásilo německé ministerstvo zahraničí, které nyní zajišťuje předsednictví EU. Britská vláda zdůraznila, že Írán by se měl podrobit rezolucím RB OSN. "Teherán znovu porušil rezoluce MAAE i OSN. Ví, co by měl dělat, tedy podrobit se rezolucím, které jednoznačně říkají, že musí zastavit svůj program obohacování," připomněl mluvčí britského ministerstva zahraničí.

Mluvčí ministerstva zahraničí USA Sean McCormack poznamenal, že "tato urážka" ospravedlňuje cestu pro sankce RB. "Ukazuje se, že opatření přijatá společně s dalšími členy Rady bezpečnosti jsou dobrá, že jsou legitimní vzhledem k chování Íránu," uvedl.

Generální tajemník OSN Pan Ki-mun vyzval Írán, aby se podřídil rezolucím Rady bezpečnosti OSN. "Prosím neustále íránskou vládu, aby to udělala," upozornil. Evropská komise vyzvala Írán k obnovení plné spolupráce s MAAE.

Závaznost sankcí RB však zřejmě neuznává její stálý člen Rusko, které nezabránilo v příletu generála íránských revolučních gard. Generál Mohammad Bakr Zolkadr je zároveň náměstkem ministra vnitra pro bezpečnostní záležitosti. Svou šestidenní cestu do Moskvy, kterou zakončil v pondělí, označil za důkaz "neúčinnosti rezoluce". Zolkadr je podle agentury AP na seznamu 15 íránských prominentů, na něž byl uvalen zákaz cestování.