Ochotu k jednání o nukleárních zařízeních budovaných Teheránem projevují íránští diplomaté již dlouhá léta. Jakmile však přijde řeč na to, že by tento program měl být zastaven, slyší západní vyjednavači vždy stejnou odpověď. Obohacování uranu slouží výhradně mírovým účelům, neboť jeho cílem je dodat palivo pro jadernou elektrárnu v Búšehru a bude proto i nadále pokračovat.

Nejinak tomu bylo v sobotu v Ženevě, kde začalo další kolo rozhovorů mezi Íránem a zástupci pěti zemí usilujících o to, aby se íránský jaderný program dostal plně pod kontrolu Mezinárodní agentury pro atomovou energii. Tentokrát vůbec poprvé za účasti Spojených států, které naznačují, že proti Íránu zasáhnou v případě potřeby vojensky.

„Zastavení programu? Takovýto návrh nemá nejmenší šanci na úspěch,“ řekl hodinu po zahájení rozhovorů reportérům íránský vyjednavač Kajván Imámí.

Dohoda pod hrozbou sankcí

Američané si přesto dělají naděje, že Teherán přiměje k rozumu hrozba dalších ekonomických sankcí. A rovněž představa, že by USA nebo Izrael mohly na íránská nukleární zařízení podniknout nálet. Navzdory hlasitým ujištěním ze strany teheránského režimu, že by v takovém případě Írán zaútočil na židovský stát, stejně jako na americké lodě operující v oblasti Perského zálivu balistickými raketami.

Do Ženevy proto Washington vyslal náměstka ministryně zahraničních věcí Riceové Williama Burnse. Ten v roce 2006 k rozumu přiměl libyjského vůdce Muammara Kaddáfího, který po léta odmítal uznat odpovědnost tajných služeb své země za atentát proti letounu společnosti Pan Am, který se s 259 osobami na palubě zřítil v roce 1988 u skotského Lockerbie.

Írán v pátek zareagoval pozitivně na zprávy z amerických diplomatických kruhů, podle kterých USA zvažují, že po třiceti letech obnoví své zastoupení v Teheránu.

Minulý týden íránské Revoluční gardy provedly několik zkoušek raket dlouhého doletu Šahab-3, které dokáží zasáhnout Izrael a doletět k hranicím Srbska či Moldavska.

Jsou schopné nést jaderné hlavice. Materiál pro výrobu atomové bomby by Írán mohl mít již za několik let, pokud jaderná elektrárna v Búšehru zůstane v provozu.

Rozhovorů v Ženevě se vedle Íránu a USA účastní Čína, Rusko, Velká Británie, Francie a Německo.