Mluvčí šéfky diplomacie Evropské unie Catherine Ashtonové, která jednání Íránu se šesti mocnostmi koordinuje, řekl, že rozhovory musejí pokračovat. Konaly se minulé čtyři dny. „Jsou dlouhé a detailní, což odráží složitost technických otázek spjatých s plněním dohody uzavřené v Ženevě," řekl mluvčí Michael Mann. Konzultace teď podle něj budou pokračovat v jednotlivých státech.

Írán 24. listopadu s mocnostmi v Ženevě uzavřel předběžnou dohodu o omezení některých aktivit svého jaderného programu, za což by měly být zmírněny některé sankce proti Íránu.

Spojené státy ve čtvrtek připojily dalších deset podniků a jednotlivců na seznam podezřelých, kteří sankce proti Íránu zřejmě obcházejí. Jeden z vyjednávačů Abbás Araghčí řekl, že je tento krok v rozporu s ženevskou dohodou. „Zkoumáme situaci a zareagujeme patřičným způsobem," sdělil.

Náměstek amerického ministra financí David Cohen prohlásil, že ženevská dohoda „nezastaví snahu vypátrat všechny, kdo podporují íránský jaderný program a obcházejí sankce".

Mnoho členů amerického Kongresu podobně jako Izrael s pozastavováním sankčního režimu nesouhlasí. Předseda senátního bankovního výboru Tim Johnson ve čtvrtek ale řekl, že zavádění dalších sankcí nepodporuje. Právě tento výbor sankce připravuje a schvaluje. „Neměli bychom činit nic, co by ohrozilo jednotu Západu v této otázce. Měli bychom se chovat tak, aby případný neúspěch jednání s Íránem byl chybou Íránu. Neměli bychom dávat záminku Íránu, zemím ze skupiny 5+1 ani jiným státům, aby mohly neúspěch připsat nám," řekl Johnson.

Ženevské ujednání předpokládá, že jeho plnění bude po šest měsíců sledováno a pak by se mělo jednat o dohodě konečné. Sankce v tomto období nemají být rozšiřovány. S Íránem vyjednává skupina, které se říká 5+1. Jsou v ní USA, Velká Británie, Francie, Rusko, Čína a Německo.