Většina z nich se hlásí k Lidovým modžáhedům, což je skupina bojující proti režimu v Teheránu. Ašraf byl zřízen přes 25 lety; leží u hranice Iráku s Íránem a v minulosti na něj několikrát zaútočili Íránci nebo iráčtí spojenci Íránu.

Irák se na vyklizení Ašrafu dohodl s OSN, jejíž úřad pro uprchlíky by měl modžáhedům zajistit azyl v jiných zemích.

Skupina prvních 400 lidí míří do tábora Liberty, který leží u Bagdádu a v minulosti jej využívali američtí vojáci.

Kdy z Ašrafu odejdou i ostatní uprchlíci, zatím není jasné. Marjam Radžávíová z pařížského sídla íránské opozice řekla, že uprchlíci původně žádali, aby mohli zůstat pohromadě, takže první skupinu budou zřejmě brzy následovat ostatní.

V táboře Liberty má být zřízena kancelář úřadu OSN pro uprchlíky. Jeho zaměstnanci mají posoudit oprávněnost tvrzení Íránců, že by jim při návratu do vlasti hrozila smrt. V Íránu jsou Lidoví modžáhedové řazeni k teroristickým organizacím.

V Iráku byli v 80. letech vítáni, protože tato skupina stála na straně tehdejšího iráckého prezidenta Saddáma Husajna v boji proti Íránu. Irácký režim modžáhedy financoval i vyzbrojoval. V době americké invaze do Iráku v roce 2003 je američtí vojáci odzbrojili a roku 2009 předali správu Ašrafu irácké vládě. Přítomnost íránských disidentů v Iráku neodpovídá zájmům současné irácké vlády, která má s Teheránem velmi dobré vztahy.