Zemi nyní podle pozorovatelů čekají složitá koaliční jednání. Žádné dvě ze třech nejúspěšnějších stran totiž nemohou vytvořit v irském 160 členném parlamentu většinu. Centristické a dlouhodobě dominantní strany Fianna Fáil a Fine Gael přitom již dříve odmítaly spolupráci se Sinn Féin, jež byla v minulosti spojena s polovojenskou teroristickou skupinou Irská republikánská armáda (IRA).

Fine Gael v pondělí potvrdila svou odmítavou pozici ke spolupráci s levicovými nacionalisty, Fianna Fáil zase uvedla, že případné dohodě brání značné překážky. Obě centristické strany spolu přitom společně nikdy nevládly - Varadkar do nynějška vedl menšinový kabinet. I kdyby se dvě ze tří nejsilnějších stran na spolupráci dohodly, budou muset ještě získat podporu některé z menších stran v parlamentu.

Pravděpodobný scénář

Šéfka Sinn Féin Mary Lou McDonaldová řekla, že její strana musí být součástí povolebních vyjednávání. Její preferovanou variantou by byla vláda bez obou uskupení, která se v Irsku střídají u moci od 30. let minulého století. Takový scénář je však podle některých analytiků málo pravděpodobný a situace nakonec zřejmě povede k jednání třech nejsilnějších stran.

Voliči v Irsku na volebním lístku nehlasují pro jednoho kandidáta, ale řadí všechny podle svých preferencí. Sinn Féin určilo jako svou první volbu 24,5 procenta hlasujících, tedy o přibližně 2,5, respektive 3,5 procentních bodů více než Fianna Fáil a Fine Gael. Takzvané propadlé hlasy, tedy ty, jež už nejsou potřeba ke zvolení kandidáta, se však v irském systému rozdělují v několika kolech mezi další strany. Pro konečný výsledek je tedy rovněž důležité umístění na nižších příčkách voličských preferencí.